Vyplývá to ze společné zprávy o zaměstnanosti, kterou dnes představila Evropská komise. Podle pravidelného každoročního dokumentu, který ještě schválí ministři práce na svém zasedání 29. února, v loňském roce zaměstnanost v EU narůstala enormním způsobem.

Během posledních dvou let zřídili zaměstnavatelé téměř 6,5 miliónu pracovních míst. Nejvíce jich vzniklo v nových členských zemích sedmadvacítky, dobře si ale vedlo i Německo a Francie.

Problém je v nezaměstnanosti mládeže

Přes tento celkový optimismus však zpráva, která posuzuje to, co státy dělají na zlepšení zaměstnanosti, upozornila i na některé negativní skutečnosti. Velké starosti Komisi dělá hlavně nízká zaměstnanost mládeže.

Nezaměstnanost mládeže dosahuje v EU průměrné úrovně 17,4 procenta. Loni se sice trochu snížila, avšak za to může zejména snížení v několika málo zemích (Nizozemsko, Španělsko, Polsko, Bulharsko či Litva).

Mladí lidé práci obtížně hledají i v zemích, kde se v určitých oborech nedostává pracovních sil. Z toho vyplývá nutnost reformy školství tak, aby absolventi škol měli znalosti a dovednosti, které odpovídají poptávce na pracovním trhu. U mladých lidí je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou bez práce, než u dříve narozených.

Pokulhává vzdělávání i rozdíly v platech

V celoživotním vzdělávání pokulhávají zejména nové členské státy a země jižní Evropy. Zatímco v Bulharsku a Rumunsku si vzdělání průběžně prohlubují a rozšiřují přibližně dvě procenta lidí, ve Švédsku je to asi třetina. V Česku a na Slovensku se takto dále rozvíjí kolem pěti procent lidí.

V posledních několika letech se příliš nezměnila mezera mezi příjmy žen a mužů. Ženy stále dostávají o 15 procent nižší plat než jejich mužští kolegové. I když zaměstnanost žen v posledních letech stoupla, je ve čtyřech členských státech nižší než poloviční. Na jihu Evropy jde o Maltu, Řecko a Itálii, ve střední Evropě o Polsko.