Článek
Kdyby chtěl Čech co nejrychleji zaplatit svou pomyslnou část výdajů státu a odváděl od 1. ledna veškeré vydělané peníze do státní kasy, musel by tak podle Jiřího Schwarze z Liberálního institutu v tomto roce v průměru činit až do 6. června. Teprve 7. června, kdy nastane den daňové svobody, by si mohl občan nechat první letos vyprodukovanou korunu ve vlastní kapse.
Podle jiných výpočtů společnosti Patria Finance ale připadne den daňové svobody až na 22. června, zatímco loni to bylo 24. června.
Nejdéle dělají na stát Švédové
Metodika OECD, která využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, umožňuje porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v mnoha dalších zemích. Tradičně nejvíce úsilí stojí financování veřejného sektoru Švédy, kteří si připomenou letošní den daňové svobody až 14. července.
Švédové si ale proti minulému roku polepšili o celý týden a postupně se dotahují na druhou Francii, která se z loňského 16. července posunula k začátku roku "pouze" o čtyři dny na 12. července. Následuje Dánsko se 4. červencem a Maďarsko s 28. červnem.
"Pomalu nás dohání Německo, které poskočilo o šest dní a se dnem daňové svobody 9. června nám již dýchá na záda," upozornil Schwarz. Před ČR jsou tradičně země jako Norsko s 25. květnem, Spojené státy s 18. květnem či Slovensko s 11. květnem.
Reforma financí v tomto směru zklamala
Den daňové svobody je podle Schwarze důležité připomínat z toho důvodu, že stát prý s penězi daňových poplatníků zdaleka nehospodaří tak opatrně a efektivně, jako by to dělali oni sami.
Veřejný sektor by měl tudíž poskytovat pouze ty služby, které lze z různých důvodů jen těžko nechat na samotných jednotlivcích, podotkl.
S napětím očekávaná reforma veřejných financí ale v tomto směru zklamala, míní Schwarz. Pouhé kosmetické změny v jednotlivých daňových sazbách a přesuny daňového břemene z jednoho poplatníka na druhého s cílem vybrat ještě více podle něj nejsou vhodnou cestou k efektivnějšímu státu.