Článek
Vládu by například mělo varovat, že jestliže v roce 1989 pracovalo po dosažení tehdejšího penzijního věku dál na půl miliónu osob, v současnosti je to stěží asi 280 000 a jejich počet trvale klesá. Pouze pětina (22 procent) mužů a žen ve věku 60 až 64 let je ekonomicky aktivní.
První na řadě
I když chce více než polovina Čechů starších 45 let dále pracovat i po dosažení důchodového věku, většině zájemců se to nakonec nepodaří. Lidé starší 50 let tvoří v Česku více než třetinu nezaměstnaných, deset procent lidí před odchodem do penze má nějakou zkušenost s nezaměstnaností
Odchod do penze se bere jako nejlepší obrana před nezaměstnaností či podřadným postavením v zaměstnání. Mezi nejohroženější skupiny na trhu práce patří ženy po padesátce. Starší pracovníci jsou často první na řadě, když se propouští. A to přesto, že mají podle všech dostupných průzkumů odpovědnější vztah k firmě, umí lépe řešit firemní problémy a pracují s větším nasazením. Navíc jsou méně zatěžováni rodinnými problémy, například jejich děti již opustily domov.
Penzisté jsou dokonce nejpružnější pracovní sílou – mohou pracovat pouze na dobu dočasnou a jsou ochotni pracovat i za menší mzdu. Motivem k práci je totiž nejen potřeba si přivydělat, ale i najít pocit vlastní hodnoty, seberealizace a udržet společenské kontakty.
Přesto, že diskriminace z důvodu věku je v Česku oficiálně zakázaná Zákoníkem práce, v praxi přesto platí, že firmy dávají přednost při přijímání mladším pracovníkům.
Důvodem vedle faktu, že je zaměstnavatelé považují za výkonnější, přizpůsobivější a méně nemocné, jsou i otázky platu. Lidem kolem padesáti se zkušenostmi se totiž dosti těžko dává nástupní plat ani nejsou ochotni přistoupit na výplatu minimální mzdy s doplatkem na černo „na ruku“.
Podle zaměstnavatelů je příčinou jejich neochoty přijímat starší zaměstnance i nemožnost skutečně neschopné rychle a bez tahanic propustit, což současný Zákoník práce stále neumožňuje.
Východisko – vzdělání a změna
Již dnes platí, že nejlepší obranou proti nezaměstnanosti je kvalifikace. Nezaměstnaných starších vysokoškoláků je v Česku pouze 11 tisíc.
Starší pracovníci jsou podle průzkumu VÚPSV přitom ochotni se například průběžně vzdělávat – pouze 4 procenta z nich si myslí, že se získaným vzděláním vystačí na celý život.
Ve skupině osob 60 až 64 let se jako staří vnímá pouze 20 procent dotázaných, za staré se považovali lidé ve věkové skupině 75 let a více. Novou podobu musí dostat proto projekty celoživotního vzdělávání, ale i podpory rozvoje služeb, které jsou největším zdrojem pracovních míst pro uplatnění starších pracovníků, shodují se experti. Zásadně se musí změnit nabídka krátkodobých pracovních úvazků.
Pro dobré pracovní uplatnění starších je třeba vytvořit i optimální systém dostupné zdravotní péče, který ovšem nebudou představovat jen další zaváděné poplatky.
Na změnu čeká i podpora změny mobility starších pracovníků daná dostupností vlastních či nájemních bytů. Prodloužení odchodu do penze musí provázet komplex opatření a změn v celé společnosti . Jinak pouhé rozhodnutí o prodloužení doby práce nepřinese podle sociologů očekávaný efekt, spíše jen vyvolá velké sociální problémy.