Do průzkumu se zapojilo 819 postižených v osmi krajích. Třetina dotázaných uvedla, že práci má. Zhruba 56 procent lidí naopak řeklo, že placené místo nemají. Více než pětina z nich zaměstnání bezvýsledně hledá. Dalších 23 procent oslovených se zmínilo o tom, že s hledáním potřebuje pomoci.

"Poprvé jsme také zjistili, že více než pětina lidí si myslí, že by zabírali místo zdravým. Tento argument nás překvapil," řekl Krása.

Zdravotně handicapovaní tvoří celou pětinu nezaměstnaných

V listopadu úřady evidovaly 341.400 nezaměstnaných, z nichž 64.300 mělo zdravotní postižení. Tvořili tak 19 procent uchazečů o práci. Pracovat podle výzkumu ale nechce jen desetina dotázaných postižených. Bezmála čtvrtině lidí to jejich zdravotní stav neumožňuje. Téměř polovina osob práci nehledá proto, že neví jak a kde. Každý osmý člověk s postižením o zaměstnání potom neusiluje kvůli tomu, že by tak přišel o invalidní důchod.

Důchodová reforma by podle ministra práce Petra Nečase (ODS) měla obsahovat i změny systému invalidních penzí. Zatímco nyní existuje plná a částečná, podle návrhu by měly být tři stupně. Lišily by se podle poklesu schopnosti pracovat. Parlamentní strany, které o podobě reformy jednají, se na změnách invalidních důchodů ale neshodly.

Úřad práce nepomůže

Návrh se nelíbí ani NRZP. Podle Krásy by řada lidí o penzi přišla, zaměstnání by ale nenašli. Šéf rady míní, že systém bude možné měnit tehdy, až bude fungovat ucelená rehabilitace a fond na podporu zaměstnávání handicapovaných.

"Člověk se zdravotním postižením dnes přijde na úřad práce a oni mu tam obvykle řeknou: Tak už jste si našel zaměstnání? Stát mu ale musí aktivně pomoci," míní Krása.