Headhunteři jsou zpravidla posly dobrých zpráv. Alespoň tedy pro toho, koho kontaktují. Jejich prací je totiž hledat po všech možných i nemožných koutech světa ty nejlepší manažery, obchodníky či bankéře a snažit se je přesvědčit, aby přešli ke konkurenci. Téměř vždy s příslibem lepšího platu, vyššího postu a dalších výhod.

Náplň práce takového „headhuntera“ by se dala přirovnat k práci soukromého detektiva, psychologa a diplomata v jednom. Nejdříve musí dotyčného profesionála vypátrat, decentně a utajeně jej kontaktovat, psychologicky ho „připravit“ na nanejvýš utajenou schůzku, na níž se jej pokusí diplomaticky přimět k tomu, aby svého nynějšího zaměstnavatele vyměnil za jiného, který mu poskytne mnohem lepší ocenění jeho služeb, než se mu dostávalo doposud.

Kdo si lovce hlav najímá?

Tento styl hledání lidí na středně vysoké a nejvyšší pozice často používají firmy, které nechtějí aby vešlo ve známost, že jim chybí nějaký odborník, případně nenápadně hledají náhradu za stávajícího manažera, se kterým nejsou spokojeni. Velmi často služeb „lovců“ využívají firmy i tehdy, když chtějí kompletně vyměnit celé vedení.

Průběh lovu

Role headhunterů má opravdu velký význam, zejména v časech, kdy je odborníků akutní nedostatek. Každý z nich má svůj vlastní způsob, své know-how, jak dotyčného zlákat k první schůzce. Zpravidla „lovec“ své potenciální „kořisti“ při prvním telefonátu nesděluje žádné detaily, jen obecné informace. Snaží se ale zjistit, zda vůbec o změně zaměstnání uvažuje. Pokud ano, stačí už jen v kontaktované osobě probudit zvědavost a domluvit si s ní diskrétní schůzku.

Na ní získá informace jak vyhlédnutá osoba, tak i headhunter, který si s dotyčným popovídá o jeho pracovních zkušenostech, průběhu kariéry, o budoucích plánech a podobně. Aniž by to dotazovaný zaregistroval, headhunter si z informací dotváří jeho osobnostní profil a podle získaných informací pak upravuje nebo i úplně mění strategii přístupu k této cílové osobě.

Ne pro každého jsou totiž finance tím hlavním motivátorem. Může se například stát, že kontaktovaného člověka ani tak nezajímají peníze jako spíš prestiž nového postu, případně nabídku považuje za výzvu a možnost opustit svou dosavadní práci a zkusit něco úplně jiného.