Směrnice o pracovní době totiž jasně vymezuje termín pracovní pohotovost jako dobu, kterou například lékař skutečně tráví prací, nikoli například spánkem na služebně. Podle současného českého zákoníku práce přitom musí mít lékař proplacenou i službu, kterou netráví aktivně prací.

Pokud by unie úpravu maximální pracovní doby přijala, české vládě by to umožnilo vrátit se k ustanovení starého zákoníku práce, které by problém s přesčasy úplně odbouralo. V současnosti navíc většina českých lékařů již před časem vyčerpala stanovený limit pro přesčasy a nyní uzavírají "smlouvy o dílo", aby nepřekračovali zákon.

Počet přesčasů by mohl být libovolný

Pokud by směrnice ale začala platit, mohli by teoreticky sloužit tolik přesčasů, kolik by chtěli, bez nutnosti zvláštních smluv. "Stávající kombinace směrnice (současné) a našeho nového zákoníku práce je pro některé sektory ekonomiky smrtící," uvedl Nečas.

Podle něj za krachem jednání stojí především velké státy, které "hrají hru" postavenou pouze na vlastních národních zájmech. Přijetí dohody zablokovala především Británie, která na unijní půdě většinou patří k hlavním českým spojencům.

Jednání o stanovení maximální pracovní doby v EU ovšem úplně nekončí. Po portugalském předsednictví by se o uzavření celého problému, který trvá již několik let, měli pokusit Slovinci, jež stanou v čele unie po Novém roce. Většina členských států předpokládá, že unie se nakonec dohodne, ale ne dříve než během prvního pololetí 2008.