Stát platí lidem lépe než soukromé firmy, výjimkou je Praha

V Karlovarském, Pardubickém, Královéhradeckém, Jihočeském, Zlínském kraji a na Vysočině mzdová hladina platů lidí z podnikatelského sektoru zaostává za platy zaměstnanců v nepodnikatelské sféře. "Polovina zaměstnanců v podnikatelském sektoru zde pobírala hrubou měsíční mzdu nižší než 18 000 korun," píše se v analýze regionálních rozdílů, kterou zpracoval Český statistický úřad.

Při sledování regionálních rozdílů vycházeli statistici nikoli z průměrné mzdy, ale z tzv. mediánu, tedy ze střední hodnoty platu, který se nachází v polovině pomyslné stupnice nejnižších a nejvyšších dosahovaných platů v tom kterém kraji. Medián odráží pravdivěji skutečně pobírané mzdy. Výsledkem analýzy bylo i zjištění, že mzdy v nepodnikatelské sféře vykazují méně mezikrajských rozdílů než mzdy v podnikatelské sféře, kde se rozdíly mezi kraji pohybují v rozmezí tří tisíc korun.

Tento poměr vyznívající ve prospěch nepodnikatelské sféry by se ale měl podle vlády od příštího roku zásadně změnit. Vláda počítá, že platy zaměstnanců napojených na státní rozpočet, tedy zaměstnanců nepodnikatelské sféry, by se měly v průměru zvýšit tři roky po sobě pouze o 1,5 procenta. Mzdy v podnikatelské sféře by pak rostly rychlejším tempem. Ve prospěch růstu mezd v podnikatelské sféře mluví fakt, že firmám začínají chybět pracovníci a není jiné cesty jak udržet ty stávající než zvýšit mzdy. V řadě firem počítají, že se mzdy zvýší o šest i více procent, tedy nad očekávanou inflaci.

Statistické srovnání také potvrdilo, že mzdy žen jsou nižší než mzdy mužů. Rozdíly jsou jak v podnikatelské, tak nepodnikatelské sféře. Nejvíc se příjmy přibližují v Praze, kde ženy vydělávají pouze o 14 procent méně. Na Liberecku je to o 15 procent méně. Největší rozdíl - 26 procent v neprospěch žen - je v Moravskoslezském kraji. Výrazné rozdíly mezi platy mužů a žen vykazuje i hodinová mzda. V podnikatelské sféře bere na příklad muž pracující olomouckém kraji 108 korun za hodinu, žena 84 korun.

Rozdíly v krajích existují i v počtech důchodců. Starobní důchod pobírá podle Českého statistického úřadu každý sedmý občan.

Největší podíl obyvatel, kteří pobírají penzi, má Praha - téměř 15 procent. Mezi kraje s vysokým počtem důchodců patří i Královéhradecký kraj, Plzeňský kraj, Vysočina a Pardubický kraj. Ale z pohledu demografů není na tom žádný kraj příliš dobře, i nejmladší kraj s nejnižším podílem starších spoluobčanů - Ústecký, má přes 13 procent obyvatel v penzijním věku.

V Česku se začíná podle statistiků ve všech krajích propadat i poměr důchodů ke mzdám. V průměru podle ČSÚ odpovídá důchod 40,8 % pobíraného příjmu. Protože v Praze jsou nejvyšší výdělky, pražští penzisté pobírají důchody ve výši jen necelých 30 procent mzdy. Poměr se mírně v loňském roce zvedl pouze v Karlovarském kraji, kde jsou ovšem nejnižší průměrné mzdy.