Článek
"Cílem návrhu je podpora řemesel. Nechci se dočkat doby, kdy budeme muset vhodné lidi ve velkém lákat ze zahraničí," řekl Šmíd. V kraji je v současné době 11.500 patnáctiletých žáků, do sedmi let by se jejich počet měl díky demografickému vývoji snížit na 9000 a hrozí, že učňů bude nedostatek.
"Problémem je, že učňovské profese, o které je na trhu práce zájem, nejsou pro rodiče dětí atraktivní," uvedl Šmíd. Rodiče podle něj nejsou spokojeni s mzdami a je-li to možné, pošlou svou dceru či syna raději studovat. Na pracovním trhu jsou žádaní hlavně vyučení ve strojních a stavařských oborech, ve kterých se ale podle Šmída vyplácejí často vyšší platy než v oborech s maturitou. Nejhůře je na tom studijní obor sklenář, který na jihu Moravy zanikl úplně.
V Rakousku stipendia motivují
Systémy přímých dávek pro učně, jakousi obdobu stipendií, používají například v Rakousku a Německu. Tamní studenti dostávají měsíčně kolem 500 až 800 eur (13 000 až 21 000 korun), jihomoravští učni by mohli dostávat kolem 1000 korun měsíčně plus další ohodnocení za prospěch.
Podle zprávy o stavu vzdělávací soustavy, kterou v únoru schválili krajští zastupitelé vyplývá, že bez práce končí téměř pětina absolventů učilišť. Nejhůř práci shánějí vyučení kuchaři, číšníci, absolventi oborů zaměřených na obchod a lesníci.
Nezaměstnanost absolventů učilišť je na jižní Moravě v porovnání s ostatními středoškolskými programy nejvyšší - devatenáctiprocentní. Z absolventů učebních oborů s maturitou jich na úřadech práce končí 16 procent, u maturantů ze středních odborných škol je míra nezaměstnanosti deset procent a u gymnazistů pět procent.