Článek
Rakousko si v roce 2004 při rozšíření Evropské unie o deset nových členů včetně ČR vyhradilo právo omezit přístup pracovních sil z těchto zemí na svůj trh až po dobu sedmi let. Přestože nyní již pociťuje v řadě profesí akutní nedostatek pracovníků a podnikatelská sféra naléhá na rozsáhlé nebo dokonce úplné otevření trhu, vláda zůstává velmi opatrná a v zásadě trvá na dodržení celého sedmiletého přechodného období.
Uvolnění se bude týkat jen 50 profesí z celkového počtu 540, tedy jen asi devíti procent z těch, které jsou na seznamech úřadů práce. Hranice se pootevřou především pro řemeslníky jako jsou svářeči, elektrikáři, zámečníci, soustružníci, frézaři nebo truhláři, pro řadu profesí z oblasti stavebnictví, pro kuchaře, řezníky, ale třeba i pro oční optiky nebo strojní inženýry.
Jde výhradně o obory, v nichž je již teď v Rakousku nedostatek lidí. Zaměstnání uchazeče z nových zemí EU bude podmíněno povolením regionálního úřadu práce, který musí potvrdit, že na uvedené místo není žádný vhodný uchazeč z Rakouska nebo z některé "staré" členské země EU.
Odborníci velký odchod pracovníků nečekají
Podle ředitele Úřadu práce v Hodoníně Vladimíra Šťávy jde ze strany Rakouska spíše o politické gesto než o snahu získat pracovní sílu. "Minulý týden jsem byl na semináři ve Vídni, a ani sami Rakušané nečekají žádné konkrétní výsledky. Vybrané profese jsou totiž nedostatkové nejen v Rakousku, ale v celé Evropské unii a také u nás," řekl Šťáva. Velkého odlivu pracovníků z jihu Moravy se proto neobává.
"Z našich zkušeností vyplývá, že ten, kdo chtěl pracovat v Rakousku už dříve, si vyřídil individuální pracovní povolení už dávno. Negativní dopad to může mít jedině ten, že nově vyučení lidé v nedostatkových profesích odejdou pracovat do Rakouska," dodal Šťáva.
Podle analytika českobudějovického úřadu práce Jiřího Berana rakouský krok příliš neovlivní ani trh práce na jihu Čech. Potvrdil, že mezi žádanými profesemi je mnoho odborných kvalifikací, které jsou i v celém Česku dlouhodobě "nedostatkovým zbožím". Navíc částečnou bariérou pro práci za hranicemi může i být neznalost jazyka. "Někteří se možná odhodlají, nedomnívám se však, že by to mělo mít masivní dopad," uvedl Beran.