Zatímco na konci loňského roku platilo důchodové pojištění 4,89 miliónu osob, letos v srpnu jich bylo přes pět milionů. Jejich počet se tak zvýšil o 119 000, počet důchodců o 25 600. Starobní důchod pobíralo na konci srpna přes dva miliony seniorů, ke konci minulého roku jich bylo 1,99 milionu.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ale kromě starobních vyplácí i invalidní a pozůstalostní penze. Ke konci srpna poskytovala důchody celkem 2,71 milionu lidí, jak oznámila mluvčí ČSSZ Štěpánka Filipová. Na konci loňského roku jich bylo méně, 2,68 miliónu. Na jednoho důchodce tak přispívalo v průměru 1,85 lidí, loni 1,82. Na jednoho starobního penzistu připadlo 2,48 plátce, loni 2,45. 

Za vyšším počtem plátců důchodového pojištění je hlavně hospodářský růst země a s ním spojená vyšší zaměstnanost. Více lidí tak odvádí na penze důchodové pojištění, díky růstu mezd jsou navíc částky vyšší.

Penzijní soustava by mohla skončit v mínusu

Podle propočtů odborníků ale stávající penzijní soustava není dlouhodobě udržitelná a bez  reformy se začne propadat do dluhů. Česko má takzvaný průběžný důchodový systém. Peníze, které se do něj vyberou na pojistném, se neukládají a hned se vyplácejí.

Lidé, kteří do soustavy přispívají, si tak na důchod nespoří. Jejich příspěvky dostávají současní důchodci. Podle propočtů by lidé nad 60 let mohli kolem roku 2015 tvořit čtvrtinu české populace, kolem roku 2040 už by to mohlo být zhruba 35 procent.

Osob, které budou na penze přispívat, současně ubude. Život se také prodlužuje, takže lidé budou pobírat důchody delší dobu. V roce 2050 by dluhy nynějšího systému tak mohly činit polovinu hrubého domácího produktu (HDP).

Vláda chce reformu připravit do tří let

Vláda počítá s reformou penzí, kterou rozdělila do tří etap. Chce je stihnout připravit či nastartovat do roku 2010, tedy do konce volebního období. Ministr práce Petr Nečas (ODS) oznámil, že návrh zákona s prvními změnami je hotov.

Kabinetu by ho rád předložil do konce roku, a to po shodě komise parlamentních stran. Norma počítá mimo jiné s posouváním důchodového věku na 65 let či s prodloužením povinného pojištění z 25 na 35 let. Opozice má k záměru podle očekávání výhrady.