Článek
Nejvíc hodin v rámci kariéry, tedy za 40 let, na různých seminářích stráví zřejmě švýcarský vysokoškolák. Po absolvování vysoké školy může očekávat, že ho během pracovní kariéry čeká školení o délce 83 procent jednoho pracovního roku.
I bez ohledu na dosažené vzdělání patří Švýcarsko k zemím s největším počtem školících se zaměstnanců, lidé tam studiu v zaměstnání v průměru věnují za celou kariéru 40 procent jednoho pracovního roku. Podobně je tomu v Dánsku, Francii i Švédsku. Češi oproti tomu patří na druhou stranu žebříčku, za celou dobu kariéry věnují studiu deset procent jednoho pracovního roku. Řadí se tak po bok Řeků, Italů a Poláků.
V Česku platí, že dalšího vzdělávání se účastní méně absolventů s výučním listem než vysokoškoláků. Z absolventů učilišť se v roce 2005 dále vzdělávala tři procenta, z majitelů maturitních vysvědčení deset procent a z vysokoškoláků 21 procent. Platí také, že víc času než starší kolegové na školeních stráví zaměstnanci ve věku 25 až 45 let. Výrazné rozdíly mezi českými muži a ženami statistiky neodhalily.