Výzkumný tým monitoroval necelou stovku manažerů a manažerek po dobu jednoho roku. Šlo vždy o relativně mladé manažery, kteří těsně před začátkem sledování absolvovali v práci kariérní postup, který jim rozšířil jejich kompetence, počty podřízených i pole působnosti.

Prakticky všichni sledovaní se na nové pracovní výzvy vrhli se stoprocentním nasazením. Velmi překvapivě ale po prvním půl roce přes 40 procent sledovaných mužů, u nichž byla primárně předpokládána vyšší odolnost proti stresu, začalo trávit v zaměstnání až o čtvrtinu více času než kdy předtím. U žen šlo jen o necelých 20 procent sledovaných.

Ženy se sexu nevzdaly

Více než třetina mužů zároveň omezila svůj společenský a zejména partnerský život na naprosté minimum. U žen nastala podobná situace jen u 10 procent  sledovaných, přičemž i tyto ženy omezily spíše své společenské kontakty, ale partnersky a sexuálně zůstaly aktivní. 

Podle profesora Gardnera z výzkumného týmu mají ženy k zachování sexuální aktivity i při nadměrném přepracování  predispozice dané historickým vývojem. Historicky téměř na všechny ženy doma po návratu ze zaměstnání vždy čekala tzv. "druhá směna", tedy starost o celou domácnost.

Zároveň ale byla ženám historicky přičítána i odpovědnost za úspěch či neúspěch při plození  potomstva, takže jejich motivace zůstat sexuálně aktivní, a pojistit tak úspěšný vznik dalšího pokolení, byla velmi vysoká. A to i přes často extrémní množství práce, kterou musely během dne vykonávat.