Článek
"Když to tak s nedostatkem pracovních sil půjde dál, pak by bylo myslitelné zrušit omezení pro východoevropské pracovníky už před rokem 2009," uvedl náměstek ministra práce Gerd Andres (SPD).
Chce ale aby podmínkou bylo stanovení minimálních mezd v těch odvětvích, kterých by se to týkalo. Minimální mzda v Německu neexistuje a křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, jakož i zaměstnavatelé se jí vzpírají.
Minimální mzdu chtějí proto, aby zaměstnavatelé v Německu nedali lidem ze zahraničí mzdu velmi nízkou, za kterou by Němci nepracovali, a tím by tuzemce omezili.
Vláda se bude tématem zabývat na konci srpna. Média to považují za známku toho, že už chce přijmout zásadní stanovisko. "Zatím ale kabinet nemá jednotný názor," uvedl mluvčí vlády Ulrich Wilhelm.
Zemi také mohly ovlivnit zkušenosti zemí, které volný trh pracovních sil zavedly. Většinou s tím mají dobré zkušenosti.
Otevření se zřejmě nebude vztahovat na všechny obory
Ministerstvo práce ale uvádí, že v případě otevření trhu zřejmě nepůjde o všechny obory. Přístupu pracovníků z nových zemí se brání hlavně vlivné odbory. O pracovní síly naopak usilují svazy zaměstnavatelů nebo zemědělci. I když už nyní mohou krátkodobě přijíždět na práce pomocníci na polní práce, letos měli zemědělci zájemců velký nedostatek. Zejména Poláci totiž stále víc využívají možnosti pracovat v jiných západních zemích dlouhodobě.
Předseda svazu zaměstnavatelů Dieter Hundt zároveň odmítá vázat přístup pracovníků z nových zemí na nějaké podmínky. "Minimální mzdy škodí pracovnímu trhu. Hlavně málo kvalifikovaným lidem a dlouhodobě nezaměstnaným ztěžují návrat do pracovního života," říká.
I když Německu chybějí desetitisíce kvalifikovaných sil a hospodářství po řadě let stagnace roste, vláda dosud na rozdíl od řady jiných západních zemí jejich příliv omezuje. Ze "starých" zemí EU mohou mimo jiné Češi pracovat bez povolení v Británii, Irsku, Švédsku, Řecku, Finsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Nizozemsku. Omezení v různé míře platí v Německu a Rakousku.