Výše uvedené údaje vyplývají z ankety prováděné mezi poradenskými agenturami. "Finanční benefity zatím fungují na všech úrovních. Silnější účinek mají ale na nižších pozicích, zvláště dělnických," řekl ředitel personálně poradenské společnosti PROFI-MEN Vladimír Pozdníček.

Naopak u u vyšších funkcí jsou podle něho účinnější systémy odměn v podobě cafeterie nebo motivace perspektivou osobního či profesního růstu. Dodal, že většina českých firem má však v oblasti hodnocení a motivace zaměstnanců velké rezervy, s čímž souhlasí i další personalisté.

"Kolem jedné pětiny firem v tržní sféře v Česku využívá motivační nástroje tak, aby se ve firmě zvyšovala produktivita práce a efektivita řízení. Ostatní podniky si na motivační systémy víceméně hrají, ale jejich pracovníci ve své podstatě motivováni nejsou," uvedl Jiří Hřebíček z firmy Profima Effective, která se zabývá personálním poradenstvím.

Nejméně motivovaní jsou zaměstnanci ve státní správě, ve které motivuje svoje pracovníky pouze jedno procento organizací. "V ekonomii je všechno o motivaci a pro státní správu to platí dvojnásob. Problém je ale v tom, že kvalitní státní úředník je placen podle stejných tabulek jako neochotný lajdák rozdávající razítka, který nevytvoří žádnou přidanou hodnotu," vyjádřil se k problému analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Součástí motivačních nástrojů je také správné hodnocení pracovníků a zajištění vnitřní komunikace ve firmě. "Nadřízený by měl pracovníky hodnotit samostatně a měl by si na ně vymezit dostatek času. Hovor by měl mít nádech vážnosti a důležitosti, neměl by být ale formální," doporučila ředitelka lidských zdrojů pro ČR výrobní energetické firmy ABB Alena Veselá.