Mezi výkonem osob a teplotou jejich bezprostředního okolí existuje velmi úzký vztah. Prostředí, které je příliš horké nepřispívá k vyšším pracovním výkonům. Výkon člověka začíná mírně klesat již při asi 22°C, zatímco v teplotách nad 26°C již klesá významně. Prudce přitom klesá jak duševní výkon, tak pracovní tempo.

Je tedy používání klimatizace na pracovišti v letních měsících pozitivním činitelem, který nám umožňuje bez komplikací plnit pracovní povinnosti? Názory na to se velmi různí tak výrazně, jako na málokterý jiný atribut pracovního procesu.

K velké opatrnosti při jejím používání nabádají především lékaři. Rozdíl v teplotách by podle nich neměl být více než pět až sedm stupňů Celsia, jinak to vede k nachlazení, bolesti kloubů nebo i angínám. Zejména řidiči by měli podle nich zvážit využití klimatizace. "Pokud se řidič posadí do sluncem vyhřátého auta a nastaví teplotu na 17 stupňů Celsia, je to první krok k nachlazení," říká praktický lékař Vladimír Martinec.

Klimatizace je také častým zdrojem konfliktů na pracovištích. "Kdykoliv stoupne venkovní teplota nad 25 stupňů, spustí kolegové klimatizaci na plný výkon. Na mé námitky, že sedím přímo pod ústím klimatizace a po deseti minutách nejsem schopna vůbec vydržet za počítačem, natož soustředit se na práci, buď vůbec nereagují nebo mi odsekávají s jízlivými poznámkami," říká marketingová specialistka Romana. "Častou to skončí tím, že se mezi sebou pohádáme a nekomunikujeme spolu až do konce pracovního dne."

Americký pohled na věc

Nebyli by to Američané, aby si neudělali na věc vlastní názor. Podle studie uveřejněné vědci ve Washingtonu loni v červnu, může klimatizace dokonce i za tloustnutí, což je vůbec velké americké téma. Podle této studie může mít tloustnutí populace na svědomí údajně i klimatizace, která vytváří příjemnou teplotu v místnosti, a omezuje tak spalování kalorií dané pocením.

Pro klimatizované prostory Američané dokonce objevili už v roce 1984 i specifický syndrom - tzv. Sick Building Syndrom neboli Syndrom nezdravých budov (SBS). Jde o skupinu více či méně závažných nemocí a zdravotních potíží, které si lidé mohou přivodit dlouhodobým pobytem uzavřených místnostech bez přímého přístupu vzduchu. Jde například o vznik nebo zhoršení alergií, astmatu, podráždění očí, ale i závažná onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, hypertenze nebo depresivní stavy.

Co tedy zvolit? "Zdravý život" na pokraji dehydratace, propocenou košili a snížené pracovní tempo? Nebo relativně pohodové, leč klimatizačně zamražené pracovní prostředí? Pokud máte někde po ruce dálkové ovládání od klimatizace ve vaší kanceláři, máte na výběr.