Nic se nesmí samozřejmě přehánět. Někdo si možná myslí, že porušování všech etických pravidel je dovoleno. Jenže se pak často stává, že právě tito lidé se dostávají do křížku se zákonem. Bez uzardění například zkopírují cizí technologii, načež ji vydávají za vlastní. Jenže to už není porušení morálních zásad, ale nelegální činnost. 

Něco jiného je, dostanete-li se k citlivým informacím konkurence díky jejich vlastní chybě. Použití takových informací je z hlediska etického sice diskutabilní, z hlediska praktického je to však dar z nebes. 

Takovým příkladem by mohly být například informace nalezené na internetu. Pokud jste tam objevili volně přístupná data z konkurenční firmy, jež jsou pro vás přínosem, neměli byste se cítit nijak provinile, když je použijete. Ona firma by se mohla jejich využitím cítit dotčena, pokud by to zjistila, nicméně si za to může sama. Měla si je lépe hlídat a nedopustit jejich zveřejnění. 

Pokud na datech není copyright a nedostali jste se k nim nelegálním způsobem, tzn. že jste se například nenabourali do jejich intranetu, s využitím získaných informací by neměl být problém. Jestli se však i nadále cítíte na pochybách a váš smysl pro etiku vás od podobného počínání zrazuje, konzultujte problém s právníkem. 

Zkrátka a dobře, udělá-li váš soupeř chybu, využijte ji bezezbytku. Někdy je totiž pro vítězství vhodné udělat to, co je ryze účelové, protože správné věci bývají správné často jen teoreticky. Podnikání je totiž jedno velké bojiště, tak se chovejte jako vojevůdci a pokud můžete něco získat, aniž byste utrpěli ztrátu, nebojte se této možnosti využít.