Hlavní obsah

Proč chtějí být mladí lidé raději manažery než mlynáři

Novinky, stk, Kariéra

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Při volbě svého budoucího zaměstnání mladí lidé zcela pochopitelně berou v úvahu nejen své záliby a možnou výši svého budoucího platu, ale důležitou roli při rozhodování hraje i prestiž profese. Její název často slouží jako filtr, který zachycuje ta povolání, o kterých bude mladý člověk ještě dále uvažovat. Název povolání používají ve společnosti jako vizitku své osoby.

Článek

První dojem z názvu je pro mladé lidi často nejdůležitější. V kontaktu s jinými lidmi se pomocí názvu své profese snaží vyvolat představu, kterou by si přáli, aby si druzí o nich vytvořili.

Představy o činnostech, požadavcích, příležitostech a platech spojených s příslušným zaměstnáním jsou však mnohdy nepřesné a zkreslené. Kupříkladu profese jako truhlář, pekař, švec, mlynář a mnoho dalších, vyvolávají spíše představy pohádkových postav, než moderní profese. Takový švec Jíra by však požadavky dnešní doby splnil jen velmi těžko, nicméně lidská představivost se dá ovlivnit jen velmi málo. 

Mladí lidé proto před profesemi s tradičními názvy dávají přednost těm, jež automaticky vyvolávají představy vysoké inteligence, vzdělání, bohatství a společenského uznání. Pokud tomu tak není, často si určité povolání nezvolí, i když ho z hlediska náplně práce považují za zajímavé. 

Některým zaměstnáním lidská představivost naopak pomohla. Existuje totiž i mnoho profesí, jež byly v důsledku modernizace přejmenovány. Takže dřívější rozhlasový a televizní technik se stal technikem informační elektroniky, z opraváře kopírek je IT office specialista, pracovnice sekretariátu jsou pro změnu asistentkami managementu. Nejen v těchto případech vedly nové názvy ke zvýšení prestiže daného povolání.

Teoreticky vzato by tedy stávající řemeslníci měli mít v České republice díky nízké konkurenci z řad dorůstající generace na růžích ustláno. Podle úřadů práce chybějí totiž ve všech regionech republiky právě tyto profese - jenom nabídek na práci zedníka se na nejrůznějších internetových serverech najdou stovky. Problém je v tom, že člověka sice řemeslo uživí, ale není to žádná sláva. 

Asistentka ve firmě si vydělá průměrně 20 až 30 tisíc měsíčně hrubého. Svářeč už jen kolem 15 tisíc a stavební dělník průměrně do 12 tisíc hrubého. Pokud se tedy nezmění nízká podpora státu, který se absolventům tradičních řemesel příliš nevěnuje, nevytváří pro ně nová místa a raději je nechává, aby svůj čas trávili na úřadech práce, tak čeští řemeslníci postupem času vymřou.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám