Článek
Ústav se na zájem najít práci v oboru dotazoval skupiny učňů například strojírenských nebo elektrotechnických oborů; stejné skupiny se ptal těsně po absolvování učiliště a nakonec po šesti letech od získání výučního listu. Zatímco původně chtělo pracovat mimo obor pouze osm procent učňů, po šesti letech se jejich podíl výrazně zvýšil.
"Je to pro nás důležitý signál k diskusi se zaměstnavateli," řekla k výsledkům průzkumu ministryně školství Miroslava Kopicová. Podle ní se tak nepotvrdila kritika, že je v některých oborech nedostatek lidí, protože se jich málo těmto oborům věnuje na škole. Zaměstnavatelé by podle ministryně spíš měli vyučeným nabídnout lepší podmínky. Stejný názor má i Procházka. "Navyšování učňů není cesta, protože v oboru stejně nakonec pracovat nebudou," řekl.
Náměstkyně ředitele NÚOV Helena Úlovcová si myslí, že kvalitní kariérové poradenství by učňům pomohlo zvolit si obor, ve kterém budou chtít pracovat. "Žáci měli na učilištích nereálné představy o tom, co je čeká. Vzdělávat by se také měli tak, aby dokázali po ukončení studia častěji sami v oboru podnikat," myslí si. Podle Procházky by pomohla také větší spolupráce s firmami už v době studia - učni by měli absolvovat praxi v konkrétních pracovních podmínkách.
Někteří vyučení ale nepracují ve vystudovaném oboru kvůli tomu, protože v něm uplatnění nenašli. Jako hlavní důvod pro volbu práce v jiném oboru to uvedlo 24 procent respondentů. Z vybrané skupiny bylo na konci sledovaného období nezaměstnaných pouze pět procent, ale 70 procent dotazovaných uvedlo, že alespoň krátkodobě bez práce byli. Asi deseti procentům dotázaných trvalo více než rok, než našli zaměstnání.
Mnoho vyučených by se z výše uvedených důvodů rozhodlo při výběru školy jinak. Skoro polovina by dnes dala přednost maturitnímu studiu. Podle odborníků lze předpokládat, že odklon od učebních oborů směrem k maturitním bude i nadále pokračovat. Vzdělání by mělo být podle ministryně co "nejpropustnější" aby se mladým lidem neuzavírala cesta za dalším studiem. Na školách by proto měly být první ročníky zaměřené všeobecně, žáci by v nich teprve zvážili, zda nakonec zvolí učební nebo maturitní obor.
Pokračovat ve vzdělávání se po vyučení rozhodla velká skupina dotazovaných. Maturitu složilo do šesti let od vyučení 23 procent z nich v denním studiu, pět procent při zaměstnání. Část studuje i na vysoké škole. Dotazovaní kladně hodnotí všeobecné znalosti a rozhled, který na učilištích získali, a který jim pomohl na cestě za dalším studiem. Po šesti letech ho ocenilo 79 procent sledovaných. Kritiku si ale získala výuka jazyků a informačních technologií.
"Je třeba usilovat o to, aby se učební obory nestaly slepou uličkou školství. Mladí lidé by v nich měli být motivováni k rozvoji klíčových kompetencí a připravováni na celoživotní učení," uzavřel Procházka.