Riziko násilí totiž závisí nejen na tom, co pracovníci dělají, ale také na podmínkách, za kterých plní své úkoly. V mnohých obchodech byla například snížena obsluha na jednoho pracovníka. Práce v maloobchodě není ve své podstatě nebezpečná, ale je-li pracovník manipulující s hotovými penězi sám, stává se jeho práce rizikovou.

V bezpečí nejsou už ani učitelé. Před třemi roky napadl dvacetiletý student druhého ročníku politologie královohradecké univerzity Martin Jelínek třiapadesátiletého pedagoga Jana Laška hliníkovou baseballovou pálkou přímo v jeho pracovně. Učitel utrpěl několik podlitin a tržnou ránu na hlavě. V lednu 1998 šestnáctiletý žák soukromého gymnázia v Rájci-Jestřebí na Blanensku brutálně zbil při vyučování železnou tyčí čtyřiadvacetiletou učitelku německého jazyka. Patrně se mstil za to, že propadal z dějepisu a z němčiny.

Násilí na školách není neznámou ani v zahraničí. Několik případů se vyskytlo ve Francii, ačkoliv Francie v posledních deseti letech vyzkoušela proti násilí ve školách sedm různých vládních plánů i zvláštní právní ochranu učitelů a žáků. Jsou známy i případy střelby ve školách ve Spojených státech, Německu i Anglii nebo útoky nožem v četných dalších zemích. Množí se i případy zastrašování, šikany a jiných násilných činů.

S agresivitou se setkávají i pracovnice českých sociálních úřadů. Pracují totiž převážně s klienty, z nichž se rekrutuje hodně problémových lidí. Jsou třeba psychicky deprimovaní z dlouhodobé nezaměstnanosti, může jít o alkoholiky, o narkomany nebo lidi, kteří už byli ve vězení. Podle České správy sociálního zabezpečení by měl pracovníky sociálních úřadů ochránit statut veřejného činitele.

Podle samotných zaměstnanců by jim však mnohem víc pomohl příplatek za rizikovost práce a především patřičná opatření, jako jsou například bezpečnostní kamery a spolupráce s městskou policií. Což by mělo pomoci i ostatním "nově vzniklým" rizikovým povoláním.