"Varujeme všechny cizince a ty, kteří přišli se zbabělými okupanty, aby do 17. června opustili Irák," píše se v třístránkovém dopise zaslaném v pátek do redakce deníku sídlícího v Londýně. Editor novin Abdel-Bari Atwan se přitom domnívá, že autor měl v případě udaného data spíše na mysli 17. červenec, výročí převratu Husajnovy strany Baas, k němuž došlo v roce 1968.

"Odpovíme jako oni, kteří nyní zabíjejí naše syny," stojí dále v listu datovaném 12. června. "Říkáme všem - odvelte své občany z Iráku. Bojujeme za svobodu a vy ohrožujete životy nasazených lidí. Neposílejte k nám autobusy, letadla ani lodě, budeme na ně útočit. Nechceme, aby nepřítel posiloval přítomnost v zemi. Zůstanete-li, vezmeme to jako výzvu pro útok ve vašich zemích, na vaše letadla," tvrdí autor. Jako možné cíle přitom pisatel zmiňuje Polsko a Dánsko.

"Styl písma a podpis se shodují s předešlými čtyřmi dopisy zaslanými redakci těsně po válce v Perském zálivu," říká k poselství Atwan s tím, že z faxu nelze určit, odkud byl vzkaz stoupencům bývalého vůdce do Londýna zaslán. Další dopis s obdobným vzkazem prý v minulém týdnu otiskl arabský týdeník Al- Vatan al-Arabí. Pisatel v něm mimo jiné oznamuje, že 17. července začne na spojenci okupovaném území partyzánská válka.

Husajnův osud je neznámý

Osud Husajna a jeho rodiny zůstává téměř dva měsíce po ukončení konfliktu v Perském zálivu nejasný. "Přivítal bych, kdyby byl mrtev, nebo seděl ve vězní. Upřímně ale říkám, že nevíme, co se s ním stalo," řekl minulý čtvrtek ve Washingtonu Paul Bremer, americký civilní správce Iráku.

Husajnova dcera Raghad (36) přitom britskému deníku London Sunday Times v hodinovém telefonickém rozhovoru potvrdila, že otec a její bratři Kusaj s Udajem stále žijí.

Proti Američanům bojuje nejméně pět skupin

Předseda sboru náčelníků štábů americké armády generál Richard Myers v sobotním rozhovoru pro televizní kanál Fox News prohlásil, že Saddám Husajn nejspíš žije: "Názor většiny je, že Saddám je naživu, a to je něco, co je třeba řešit. Musíme po něm a jít a také po něm jdeme. Zatýkáme je blízké spolupracovníky."

Myers dále tvrdil, že v Iráku operuje proti americkým a britským silám několik skupin: "Je tam pět různých skupin, které bojují. Jsou to lidé, kteří jsou stále loajální ke straně Baas. Je tam skupina Ansar Islámí, která tam byla, ještě než jsme přišli; a další džihádisté právě přišli, aby bojovali." Podle Myerse jsou některé placené přímo z Iráku, jiné podporuje Írán a další do země pronikají ze Sýrie.

Iráčané zbraně neodevzdali

Civilní správce Iráku Paul Bremerv neděli přiznal, že dvoutýdenní amnestie, během níž měli Iráčané odevzdat těžké a automatické zbraně, nebyla úspěšná. Byly odevzdány 123 pistole, 76 poloautomatických a 435 automatických zbraní, 46 kulometů, 162 protitankových střel, 11 raket země-vzduch a necelých 400 granátů.

Budou-li Iráčané přistiženi s nedovolenou zbraní na veřejnosti, čeká je rok vězení a pokuta 1000 dolarů.

Zátah ve Fallúdži

Americké jednotky při noční operaci v iráckém městě Fallúdža zatkli osm lidí, většinou vůdce milicí, které bojují proti koaličním silám,  a zabavily větší množství zbraní. Do tříhodinové akce, zahájené po vypršení termínu na odevzdání zbraní, bylo nasazeno 1300 vojáků, tanky a vrtulníky.