Jen pro zajištění bezpečnosti v Bagdádu bylo vyčleněno 21 tisíc amerických vojáků z celkového počtu 46 tisíc, které jsou v hlavním městě. Ve středu tam převzala velení 1. obrněná divize od 3. divize, jež nesla tíhu útoku na Bagdád.

Jako šok prý na její vojáky zapůsobila zpráva, že musí v Iráku zůstat i nadále, napsal list The New York Times (NYT). Přitom některé její jednotky jsou v oblasti Perského zálivu již devět měsíců.

Část 3. divize bude vyslána 60 kilometrů západně od Bagdádu do neklidné oblasti města Fallúdža, kde například v úterý neznámí střelci zahájili palbu z budov a údajně i z mešity na americké kontrolní stanoviště. Dva vojáci zahynuli a devět jich bylo zraněno.

Prapor pěchoty a mechanizovaná brigáda 3. divize postoupí na sever pomoci jednotkám 4. divize, jež střeží rozsáhlý prostor mezi městy Tikrítem, baštou stoupenců svrženého Saddáma Husajna, a Kirkúkem.

Naděje se vkládají do příchodu mezinárodních sil

Šéf Pentagonu Donald Rumsfeld podle listu NYT původně odmítal odhady náčelníka pozemních vojsk generála Erika Shinsekiho, že poválečná stabilizace Iráku si vynutí stovky tisíc vojáků. Podle původních předpokladů měly být americké síly do září zredukovány na méně než dvě divize, přibližně na 70 tisíc mužů.

Aktivita polovojenských skupin, zločineckých skupin a nevraživost části obyvatel zamíchaly kartami vojenských plánovačů, kteří doufají, že jim úkol ulehčí příchod mezinárodního kontingentu.

Podle náměstka amerického ministra obrany Douglase Feitha USA požádaly 50 zemí, aby vyslaly bezpečnostní síly. Dosud slíbilo vyslat experty jen sedm zemí. Pentagon rovněž doufá, že se mu podaří do července sestavit mezinárodní stabilizační sílu, kterou budou tvořit nejméně dvě divize, jedna řízená Poláky a druhá Brity.

Účast na projektu slíbilo 15 zemí, z nichž však mnohé přispívají jen finančně. "Myslím, že takto přispívají některé arabské státy," řekl Feith bez dalšího upřesnění.