Podle generála Rumsfeld ztratil důvěru některých důstojníků, "kteří chtěli mít ve vojenském velení někoho, kdo bude naslouchat" "Myslím, že Rumsfeld neodvedl adekvátní práci. Měl by jít," řekl Clark, který se v roce 2004 ucházel o nominaci Demokratické strany pro prezidentské volby.

Generál Richard Myers, do loňského roku nejvyšší činitel armády USA, nicméně Rumsfelda o víkendu bránil a odmítl výzvy k jeho rezignaci. Jak podotkl, během své čtyřleté služby ve funkci předsedy sboru náčelníků štábů podobné stížnosti na Rumsfelda nikdy neslyšel.

Rumsfelda se v pátek zastal prezident George W. Bush poté, co ministra vyzvalo šest bývalých generálů, aby odstoupil. Někdejší velitelé žádají, aby Rumsfeld převzal zodpovědnost za chybný plán vedení války v Iráku. "Donald Rumsfeld odvádí dobrou práci. Zdůrazňuji svou silnou podporu jeho vedení. Je to energický a pevný vůdce, jakého právě v této kritické době potřebujeme," zopakoval Bush.

Také Rumsfeld odmítl, že by měl rezignovat. "Kdyby se měnil ministr obrany pokaždé, když dva nebo tři z tisíců a tisíců admirálů a generálů mají jiný názor, hrozil by svým způsobem kolotoč," řekl Rumsfeld televizi al-Džazíra. ** Šéf Pentagonu prý povoloval zneužívání vězňů Guantánama

Rumsfeld čelí i novému obvinění, podle nějž prý přikývl trýznění vězně v americkém táboře Guantánamo na Kubě. Uvádí to vyšetřovací spis americké armády, k jehož výňatkům se dostal list Boston Globe.

Podle vyšetřovatelů Rumsfeld už v roce 2002 jedenkrát za týden hovořil s generálmajorem Geoffreym Millerem o výsleších Muhammada Chatáního. Tohoto údajného člena al-Kajdá ze Saúdské Arábie na Guantánamu mučeli buzením ze spánku, zákazem používat toaletu a 54 dní ho vyslýchali nahého v přítomnosti ženy. Šéf Pentagonu sice tyto metody osobně nenařídil, avšak souhlasil s postupy, které počítaly s mučením.

Mluvčí ministerstva obrany obvinění odmítl. "Chatání byl cenným zdrojem informací. Pentagon neuskutečňuje politiku, která toleruje mučení nebo k němu nabádá," řekl.

Jednání o vládě se nehnula z místa

V bojích s povstalci zahynuli také další čtyři příslušníci námořní pěchoty USA. Celkový počet obětí mezi příslušníky amerických sil tak dosáhl od začátku války v březnu 2003 již 2376.

Násilí pokračuje v době, kdy politický život v Iráku uvízl na mrtvém bodě. Od parlamentních voleb v zemi uplynuly už čtyři měsíce a politické strany se stále nedokázaly dohodnout na podobě příště vlády. Političtí vůdci se sice sešli k dalšímu kolu rozhovorů, ale výsledek chyběl. Zasedání 275členného parlamentu, které se mělo původně konat včera, bylo nakonec odloženo o "několik dní".

Jde o spor, zda by měl šíitský premiér Ibráhím Džaafarí setrvat ve svém úřadu. Sunnitští Arabové a kurdské skupiny trvají na tom, aby hlavní šíitské seskupení Džaafarího jako svého kandidáta vyměnilo. Argumentují, že se mu nepodařilo zastavit v zemi násilí. Džaafarí ale opakovaně odmítl odstoupit. (pur, vpl, DPA)