V textu zveřejněném ve spojenci kontrolovaném rozhlasu Franks nařídil, aby tato politická organizace, která řídila Irák 35 let, zanechala činnosti. Vyzval obyvatele, aby vydali spojencům veškerý majetek a dokumenty Baas.

Příkaz přišel měsíc poté, co jednotky USA ovládly Bagdád a svrhly režim Saddáma Husajna. Ten pomocí Baas ovládal celou iráckou společnost.

Strana s bohatou minulostí

Socialistická strana arabské obrody, známá pod svým arabským názvem Baas, vznikla v dubnu 1940 v tehdy ještě francouzském Damašku. Založila ji skupina arabských intelektuálů v čele s profesorem Mišílem Aflakem a Saláhaddínem Bitárem. Měla řadu frakcí - od reformistů po radikály se sklony k terorismu a od socialistů spíše prosovětského ražení až po politiky, jimž nebyl nijak cizí nacionální socialismus Hitlerova Německa. Arabské vlády padesátých let, bez ohledu na svou politickou orientaci, ji považovaly za potencionálně velmi nebezpečnou a takřka všude byla kdysi zakázána.

V Iráku začala působit v roce 1954. V červenci 1968 se pak v čele s generálem Ahmadem Hasanem Bakrem dostala k moci, Saddám se chopil kormidla o 11 let později. Tehdy došlo k definitivní roztržce mezi iráckou a syrskou sekcí strany.

Špičky strany Baas zahájily krátce po převzetí moci budování rozsáhlého bezpečnostní aparátu. Vybudování účinného systému zpravodajských služeb se ujal sám Saddám poté, co se stal v roce 1969 viceprezidentem.

Opuštíš nás a zemřeš

Baas měl údajně jenom asi 40 tisíc "plnohodnotných" členů, další dva milióny lidí spadaly do institucionalizovaných kategorií "sympatizantů" či "podporovatelů." Dosáhnout plného členství mohli jen pečlivě prověření stoupenci režimu. Vystoupení ze strany nebo členství v jiné politické organizaci bylo trestáno smrtí. S kulkou v těle skončilo například i mnoho bývalých členů strany Baas, kteří emigrovali do zahraničí.

Iráčtí baasisté se původně opírali o socialistickou ideologii a usilovali o celoarabskou jednotu. To ale postupně opustili a začali se ze zištných důvodů opírat o dříve zatracované náboženství. Podporu měli především ve středním Iráku mezi sunnitskými muslimy. Kurdové na severu Baas s jeho důrazem na arabský nacionalismus nikdy nepodporovali a velmi málo stoupenců měl i mezi početně dominantní skupinou iráckého obyvatelstva - šíitskými muslimy, žijícími na jihovýchodě země.