Svědkyně, která se skrývá za písmenem A,  byla ukryta za vysokou zástěnou. Sotva začala v slzách líčit, jak jejího bratra a další členy rodiny odvlekli vojáci a ona sama byla nucena se ve věznici svlékat, obhájci vznesli stížnost, že její výpovědi nerozumí. Podle nich byl hlas svědkyně zkreslen příliš. Soudce nařídil vypnout hlasovou modulaci, pak ale slova svědkyně neslyšeli lidé na galerii a novináři. Soudce proto nařídil přestávku, během níž má být modulátor opraven.

 Po čtyřicetiminutové přestávce bylo slyšení obnoveno. Svědkyně líčila, jak jí ve věznici bývalý důstojník irácké rozvědky Wadáh Ismáíl Šajch mučil: "Vystřelil proti zdi a já jsem myslela, že je to doopravdy. Ukázalo se ale, že to byl jen slepý náboj. Přinutili mě svléknout se, on mi pak zvedl nohy a přivázal ruce nahoru. Potom mě bil a dával mi elektrické šoky," vypovídala svědkyně, která několikrát během své řeči propukla v pláč. Podle agentury AP její svědectví výrazně nasvědčovalo tomu, že byla také znásilněna, ačkoliv to žena otevřeně neřekla.

 "Následkem mučení jsem nemohla ani jíst," řekla Později byli vězni převezeni do věznice Abú Ghrajb, kde voda v celách v zimě zamrzala, vlasy vězeňkyň byly plné vší a ženy vytrhávaly nitě z přikrývek, aby si mohly trochu zašít oděv.

 Obžalovaný Saddám Husajn sledoval výpověď svědkyň s kamenným výrazem ve tváři a s nápadnou pasivitou. Jen při vstupu do soudní síně pozdravil své spoluobžalované vzdorovitou větou: "Dobré ráno všem, kdo ctí zákony."

Utajení svědci

Svědci vypovídající proti Saddámu Husajnovi se mohou z bezpečnostních důvodů rozhodnout pro utajení své totožnosti, aby se jim nemstili jeho stoupenci. Utajit svou totožnost se rozhodla žena, která v úterý vypovídá jako první. Veřejně je označována jako "Svědek A". Jak řekl předsedající soudce Rizgar Muhammad Amín, bude totožnost svědkyně sdělena obhájcům, ti ji ale nesmějí prozradit nikomu mimo tribunál.

Už v pondělí byl proces chaotický. Bouři nevole mezi obžalovanými vzbudilo rozhodnutí soudce, že přijme jen písemné dotazy na svědky.

Popis mučení

V případu bude vypovídat přes deset svědků, i někteří další dali přesnost utajení své totožnosti. Dva pondělní svědci této možnosti nevyužili a dovolili, aby jejich jména i tváře zprostředkovala televize divákům z celého světa. Mohammed, kterému bylo v době atentátu jen deset let, popsal, že v mučírně byl velký mlýnek na maso, do kterého se strkali i živí lidé.

Také popsal, jak byl zabit jeden jeho přítel: "Přerazili ho. Zlomili mu paže. Zlomili mu nohy a pak ho střelili do chodidel. Lidé, kteří byli zadrženi, byli odvezeni do věznice, kde většinu z nich zabili. Bylo to hrozné. Zavřeli i ženy s dětmi." Podle něj byla těla mrtvých dětí odložena na veřejných prostranstvích.

Saddám Husajn a sedm jeho spoluobviněných jsou souzeni v kauze Dudžail. Obžalováni jsou ze zločinů proti lidskosti za masakr, při němž bylo v roce 1982 zabito 148 lidí ze šíitského Dudžailu po nezdařeném atentátu na Saddáma Husajna.