Článek
Útok byl jeden z nejvražednějších, jaký byl podniknut na americké vojáky, jichž v Iráku padlo již 2123. Nastražená nálož, která byla sestavena z několika dělostřeleckých granátů velké ráže, zasáhla pěší hlídku. Deset vojáků na místě zemřelo, čtyři z 11 zraněných jsou ještě v nemocnici.
Tragičtější následky měl jen útok z letošního srpna, při němž zemřelo u Hadisy 14 příslušníků námořní pěchoty a tlumočník, když na nálož najel obojživelný transportér.
Další útok zažili Američané u Ramádí, kde byly napadeny vládní budovy a vojenská základna. Ve městě se také objevily letáky, v nichž al-Kajdá oznamovala, že má město v rukou. Američané obsah letáku považují za propagandistický tah vůdce iráckého odboje abú Músy Zarkávího. Dříve však přiznávali, že město, nebo jeho některé části, mají v rukou povstalci.
Cílem spojeneckých operací je potlačit odboj před parlamentními volbami naplánovanými na 15. prosinec. Řadu oblastí v sunnitské části Iráku totiž koncem léta ovládali vzbouřenci.
Jihoiráckou Basru a tamní britskou posádku navštívil v pátek britský ministr obrany John Reid. Chce se přesvědčit o tom, do jaké míry jsou irácké jednotky připraveny převzít bezpečnostní úkoly. Británie má v Iráku na 8000 vojáků.