"Zastupuji nyní 10 Iráčanů, kteří se pokládají za oběti, nebo vystupují v pozici svědků válečných událostí," oznámil dnes na tiskové konferenci bruselský právník Jan Fermon s tím, že v nejbližších dvou týdnech budou podány žaloby na průběh operace Irácká svoboda. 

Žaloby konkrétně viní generály ze zabíjení nevinných civilistů, vybombardování tržiště v Bagdádu, střílení na sanitky přepravující zraněné a umožnění rabování po skončení války, mimo jiné v nemocnicích. "Belgie může stíhat válečné zločince z celého světa. To je také důvod, proč se Iráčané obrátili právě na mě," říká Fermon.

Američané se zlobí

Jakékoli stíhání vlastních lidí tvrdě odmítly Spojené státy. Bílý dům do Belgie vzkázal, že případné soudní projednávání jednotlivých případů "povede k příslušným diplomatickým opatřením vůči Bruselu". Kdyby skutečně k procesům došlo, mohou být generálové v případě, že budou uznáni vinnými, uvězněni při jakékoli budoucí návštěvě Belgie, například v rámci schůzek NATO.  

"Požadavek na prošetření jednání amerických vojáků vznese jedna osoba. Konkrétní výtky budou směřovány například na generála Frankse, jenž svou nedbalostí prý umožnil páchání trestných činů," uvedl k žalobě právník. Zatím prý ale neví, kolik lidí na konec Američany zažaluje. "Stížnosti stále přicházejí," uvedl.  

Radu obrátit se na belgické soudy prý dali Iráčanům belgičtí lékaři, kteří jim pomáhají přímo na místě vypořádat se s následky války. Zákon umožňující stíhání válečných zločinů na celém světě, a to i u cizinců, přijala Belgie do své legislativy v roce 1993. V minulosti tak zde byly stíhány například osoby, které spáchaly zločiny proti lidskosti ve Rwandě. Belgie už před časem oznámila, že zmíněný zákon radikálně seškrtá. Zatím je ale stále podle DPA v platnosti.