Hlavní obsah

Irák žádá OSN o prodloužení přítomnosti koaličních sil

BAGDÁD/NEW YORK

Irácký premiér Ibráhím Džaafárí písemně požádal v noci na úterý Radu bezpečnosti OSN, aby prodloužila mandát mnohonárodních sil v zemi i na rok 2006. Irák podle něj není schopen zabezpečit zemi. Útoky radikálů se v říjnu vystupňovaly. V pondělí večer exploze v Basře zabila přes dvacet lidí a čtyřicet pět jich zranila.

Článek

Podle iráckého ministerstva vnitra není bilance obětí  konečná. Auto naložené výbušninami explodovalo ve 20.30 místního času (18:30 SEČ)na frekventované ulici al-Džazír před obchodním střediskem, kde lidé nakupovali před třídenním svátkem íd al-fitr. Zničena byla čtyři auta. Terčem útoku byla policejní hlídka, mezi mrtvými je šest policistů. 

Šíitský jih, kde leží Basra kontrolovaná Brity, byl přitom klidnější a atentáty se tam příliš často nepáchaly.

Během pondělka tak v zemi zahynulo na 40 osob včetně sedmi amerických vojáků. Podle Pentagonu přišlo v říjnu o život v Iráku 93 příslušníků americké armády, což je čtvrtý nejhorší měsíc od března 2003.

Koaliční síly v zemi zůstanou déle

Vysoké počty obětí přičítá americké ministerstvo obrany narůstající účinnosti atentátů. "Jsme svědky toho, jak nepřítel vyvíjí stále přesnější a účinnější zbraně, zejména podomácku sestrojené nálože," prohlásil mluvčí Pentagonu Lawrence DiRita.

I to je důvod, proč Irák žádá o prodloužení přítomnosti koaličních sil v zemi. "Irácké bezpečnostní síly, jejichž velikost, kapacita i zkušenosti rostou každým dnem, potřebují víc času, aby dobudovaly své řady, vycvičily příslušníky a získaly vybavení k tomu, aby převzaly primární odpovědnost za zajišťování odpovídající bezpečnosti Iráčanů," napsal OSN Džaafarí. 

Podle nynějšího předsedy Rady bezpečnosti, rumunského ministra zahraničí Mihaie-Razvana Ungureana, OSN žádosti vyhoví a počet koaličních vojáků zůstane stejný. V Iráku nyní operuje 175 000 příslušníků mnohonárodních sil, z nichž 150 000 vyslaly do země Spojené státy.

Bezpečnost se zajišťuje z peněz na obnovu

Neustálé útoky také brzdí rekonstrukci Iráku a mnohé plánované cíle se nepodaří splnit. Na vině jsou vysoké náklady na zajištění bezpečnosti. Ze schválených 30 miliard dolarů vyhrazených na  obnovu infrastruktury, zejména ropovodů, ale také škol, jich čtvrtinu pohltí zajištění bezpečnosti Iráku. Výrazné zvýšení výdajů na bezpečnost "odpovídajícím způsobem omezilo množství peněz vyčleněných na rekonstrukci", tvrdí zpráva generálního inspektora pro rekonstrukci Iráku Stuarta Bowena.

Podle zprávy také produkce ropy nedosáhla plánovaných 2,5 miliónu barelů za den, ale jen 2,1 miliónu. Nepodařilo se ani zvýšit dodávky elektrické energie, kterou potřebuje průmysl. Přibylo jen mobilních telefonů na 3,5 miliónu.

Reklama

Výběr článků

Načítám