Saddám Husajn v černém obleku s koránem v ruce ve středu zvolil konfrontační linii. Neodpověděl ani na otázky soudce po jménu, titulu a povolání.

"Kdo jste? Co chce tento soud?" vykřikl se Saddám, když soudce stání zahájil informací, že je to první stání v kauze Dudžajl. Husajn zpochybňoval legitimitu soudu: "Vyhrazuji si svá ústavní práva prezidneta Iráku. Neuznávám  orgán, který vás ustavil a neuznávám tuto agresi."

V prvním procesu je exprezident Saddám Husajn souzen spolu s dalšími sedmi lidmi včetně nevlastního bratra Barsana Tikrítího a bývelého viceprezidenta Ramadána. Obžalován je z poprav 143 šíitů z vesnice Dudžajl, kde se na něj v roce 1982 pokusili spáchat atentát.

Očekává se, že soud vyjde vstříc obžalobě a další stání odloží o tři měsíce, aby měl Saddámův právní tým čas seznámit se s dokumentací. Ve středu proto budou pravděpodobně jen identifikováni obžalovaní a vyjmenovány konkrétní body obžaloby.

Hlavním soudcem bude Kurd

Husajna bude soudit pět soudců. Jejich jména byla utajována. Hlavním soudcem v procesu s bývalým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem bude podle novinářů čekajících na zahájení procesu Kurd Rizgar Muhammad Amín. Ten pochází z kurdského města Sulajmáníja a studia práv dokončil v Bagdádu v roce 1980. Deset let pracoval jako vyšetřující soudce v Sulajmáníji a tři roky tam působil jako advokát.

Husajnův obhájce Chálil Dulaimí před procesem řekl: "Mluvil jsem s ním před několika minutami. Husajnova morálka je velmi, velmi vysoká, je velmi optimistický a věří ve svou nevinnu, ačkoli soud je... nespravedlivý."

Husajn bude obžalován ve dvanácti případech. Jsou mezi nimi i použití plynu proti Kurdům v roce 1988, invaze do Kuvajtu v roce 1990 nebo povraždění desetitisíců šíitů, kteří proti němu v roce 1991 povstali. Ve všech kauzách může dostat trest smrti.

Začátek procesu byl mnohokrát odložen a datum Saddámova prvního přelíčení bylo nakonec stanoveno čtyři dny po sobotním referendu o ústavě. I proto se nad celým procesem od počátku vznášejí obvinění, že nemůže být dosaženo úplné spravedlnosti, neboť je politicky motivovaný.

Pochybnosti o procesu

"Pod tlakem a bez dostatku odstupu od případu nemůže ani ten nejlepší soudce dojít ke spravedlivému verdiktu," řekl agentuře DPA německý soudce Wolfgang Schomburg, který se v tribunálech OSN zabývá zločiny z válečné Rwandy a bývalé Jugoslávie. Proto podle něj měla i události v Iráku posuzovat mezinárodní justice a ne Iráčané, navíc organizačně podporovaní Washingtonem.  

V Iráku byl za účelem souzení nejzávažnějších zločinů baasistického režimu ustaven Irácký zvláštní tribunál (IST), který se nyní soustředí na Saddáma a 11 dalších vysokých postav bývalé diktatury Arabské strany socialistické obrody.

IST má mít na stole jako první případ hromadnou popravu 143 lidí z vesnice Dudžajl a kromě Saddáma je obžalováno šest dalších lidí.

Případ Dudžajl

Saddám byl v šíitské vesnici Dudžajl nedaleko Bagdádu v červenci 1982 na propagandistické cestě a asi 15členné komando podzemní islamistické organizace Da'wa se ho pokusilo zastřelit. Ačkoli většina atentátníků byla vzápětí zabita, režim rozpoutal mnohatýdenní kampaň zabíjení, mučení a zatýkání stovek dalších lidí včetně žen a dětí.

Činitelé irácké vlády i justice se v uplynulých měsících netajili tím, jaký význam má upřednostnění kauzy Dudžajl: jde o snadno doložitelný případ, v němž je zároveň považována za jasnou i osobní angažovanost Saddáma.

V Iráku přitom byly za vlády baasistů i samotného Saddáma Husajna (ten se prezidentem stal až v roce 1979) z politických důvodů povražděny a pozabíjeny desítky tisíc lidí. Schomburg proto upozorňuje, že exprezident není souzen za nejzávažnější zločiny, ale za "menší" případy, a prý tak "nikdy nebude vyšetřen celkový kontext událostí".

Americká přání

Američtí právní experti původně prosazovali, aby byli nejprve souzeni Saddámovi podřízení ze strany Baas a vojenskobezpečnostního aparátu. Není totiž jisté, zda se bývalého diktátora podaří osobně spojit s každým z řady velkých zločinů, a měl se proto - po předchozím odsouzení pohlavárů druhého ranku - zpovídat na základě své nadřízenosti.

Tlak ale IST donutil soustředit se na exprezidenta a na 12 případů, kde podle červnového prohlášení mluvčího vlády Lajse Kubby "může Saddám za každý dostat trest smrti".

Přestože obhájci lidských práv pochybují, že proces v dané podobě bude regulérní, Američané jej upřednostňují, podle nich je důležité, že bude poprvé v arabské zemi souden vůdce za zločiny proti vlastnímu lidu.

Obhájce vede advokát Scrivener

Podle různých výroků současných i bývalých obhájců Saddáma a dalších baasistů se zdá, že jejich strategie nebude směřovat k samotným obviněním, ale k legitimitě IST. Naposledy se takto vyjádřil i tým prominentního britského advokáta Anthonyho Scrivenera, o jehož angažmá na straně Saddáma a odletu do Bagdádu informoval minulý týden londýnský tisk. "Pan Scrivener byl požádán, aby vedl tým, který má zpochybnit právní postavení tribunálu, jenž Saddáma Husajna soudí," řekl listu The Guardian Martin Hart z advokátovy kanceláře.

V případě Dudžajlu navíc chtějí advokáti tvrdit, že na popravy došlo po legálním soudním procesu. Objevil se i argument, že Saddám sice podepsal všechny rozsudky smrti nad Dudžajlskými, avšak americký prezident Bush stejným způsobem poslal na smrt 152 odsouzenců k hrdelnímu trestu v Texasu, když tam působil jako guvernér.

Žalobu na Saddáma Husajna podal v úterý i Írán kvůli irácko-íránské válce z osmdesátých let, ve které zahynul na milión lidí. Irák v ní používal chemické zbraně. Také Írán má pochybnosti i spravedlivém vedení procesu.