Tárik Azíz byl mezinárodně nejznámější osobností režimu Saddáma Husajna, protože často obhajoval jeho zájmy ve světě.

Azíz se vzdal se sám, ačkoli ještě koncem ledna v rozhovoru pro britskou televizi ITN ujišťoval, že "raději zemře, než by šel do amerického vězení". "My (Iráčané) nejsme z těch, kdo se vzdávají, aby pak mohli vést žalostný život o dva-tři roky déle. Mě je 67 let," řekl. "Budeme bojovat do posledního náboje," zdůraznil tehdy.

Azíz může mít znalosti

Spojenci si od vicepremiérova výslechu slibují pokrok v pátrání po iráckých zbraních hromadného ničení. "Azíz asi přesně neví, kde jsou tyto zbraně ukryty, ale pravděpodobně má všeobecné vědomosti o iráckém programu zbraní hromadného ničení," řekl mluvčí spojenců. Poukázal na to, že jako vicepremiér musel mít povědomí o rozhodnutích Saddámovy vlády. V roce 1991, kdy Irák napadl sousední Kuvajt, právě vykonával funkci ministra zahraničí.

Přesto Azíz  je na americkém karetním seznamu 55 nejhledanějších iráckých představitelů  až čtyřicátý osmý - představuje listovou osmičku . 

Loajální křesťan

Přestože patřil Azíz k pětiprocentní menšině iráckých křesťanů, měl důvěru. Je považován za jednoho z nejloajálnějších mužů Saddáma Husajna - v pučích i ve vnitřních třenicích ve straně Baas jej následoval už od konce 50. let. Mezi mocenské špičky se dostal se Saddámovým nástupem do prezidentské funkce v roce 1979.

Podle některých analýz Azíz přežil veškeré Saddámem iniciované čistky proto, že za ním není žádná vlivná mocenská skupina a pro vůdce proto nepředstavuje větší nebezpečí.

Už jednou dezertoval a zemřel

Na konci března, krátce po zahájení spojenecké invaze do Iráku, se objevily zprávy o zběhnutí Azíze na stranu opozice nebo o jeho smrtelném zranění. To však o několik dní později osobně popřel ve vystoupení před novináři v Bagdádu. "Vidíte mě tady, v Bagdádu, a to je nejlepší způsob, jak tyto fámy vyvrátit," řekl tehdy reportérům.

Speciální příloha - interaktivní mapa, jednotky, animace

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA - Ohrožený region

VÁLKA VE FOTOGRAFIÍCH