Z iráckých muzeí byly vyrabovány tisíce předmětů, z nichž jsou mnohé staré i přes tisíc let. FBI začala kontaktovat americké i mezinárodní právní a vyšetřovací agentury, jakož i sběratele starožitností, aukční síně a další odborníky a pokouší se umělecké předměty vrátit na původní místo.

Jedna z manažerek FBI Lynne Chaffinchová, která je zodpovědná za program pátrání po kradeném umění, sdělila novinářům, že čeká pokusy o prodej artefaktů v bohatých zemích. Mezi ně řadí například USA, Británii, Německo, Japonsko, Francii nebo Švýcarsko. Američané podle ní nakupují kolem 60 procent světových uměleckých předmětů, ať už nabytých legálně či nelegálně. "Registrujeme nejrůznější motivy, ale většinou jde o peníze," řekla o důvodech, které vězí za krádežemi umění.

Pátrání na letištích a hraničních přechodech

Chaffinchová také uvedla, že celníci už zajistili na jednom blíže neupřesněném letišti předmět, který může pocházet z některého bagdádského muzea. Nic dalšího nechtějí vyšetřovatelé k případu sdělit, aby neohrozili jeho další šetření. V každém případě ale na hraničních přechodech a letištích pátrají po asyrských, sumerských a  mezopotámských skvostech, které by se mohly u cestujících objevit.

FBI se při pátrání po rozkradených sbírkách přihlásila ke spolupráci s Komisí OSN pro kulturu (UNESCO) a Interpolem. Ten se minulý týden obrátil na 181 svých členských zemí, aby koordinovaly pátrání. UNESCO vydalo podobnou výzvu s doporučením na moratorium obchodu s mezopotámskými památkami. FBI pověřilo svou rezidenturu v Kuvajtu, aby začala pracovat na seznamu vyrabovaných předmětů. Do Iráku má v nejbližší době dorazit speciální tým, který bude ukradené historické předměty hledat.

Také univerzita v Chicagu například začala na své internetové stránky zařazovat seznam předmětů, u nichž se má za to, že zmizely. Její experti vycházejí z toho, že z bagdádských muzeí bylo ukradeno 50 tisíc až 200 tisíc skvostů poté, co město obsadily americké jednotky.

Kritika USA

Archeologové a historici umění Spojeným státům vytýkají, že při útoku na režim Saddáma Husajna sice přijaly preventivní opatření k ochraně ropných zařízení, ale kulturní památky předem nezabezpečily a dokonce v prvních dnech proti rabování ani nezasahovaly.

Panel expertů mezinárodní organizace dospěl k závěru, že devastaci muzejních sbírek v Bagdádu a dalších iráckých městech mají na svědomí nejen rabující davy, ale rovněž specializovaní zloději, kteří kradli na objednávku. Britský kunsthistorik a soudní znalec Dick Ellis upozornil, že pátrání by se mělo soustředit především na Británii, která je světově nejproslulejším trhem iráckých a obecně mezopotámských předmětů.