"Sdílím obavy mnoha Iráčanů z toho, že ústavy nebylo dosaženo konsensuálně," prohlásil Músá, který je sunnitou pocházejícím z Egypta.

Znepokojení u něj prý vyvolává skutečnost, že Irák, kde více než pětinu obyvatel tvoří Kurdové, není v ústavě označen za stát s "arabskou identitou". S arabskými sunnity se také obává navrženého federativního modelu, jenž dává regionům mj. velkou možnost rozhodovat o ziscích z ropného bohatství; ropa se přitom těží zejména na šíity obývaném jihu země a na severu v oblastech, na něž si činí nárok i Kurdové.

Rozhodnou voliči

Ústava nakonec byla po dvou odkladech a bez posvěcení sunnitských vyjednávačů sepsána v podobě, která má 15. října projít referendem.

Z průzkumu, jenž včera zveřejnil panarabský list aš-Šark al-avsat, vyplynulo, že hlasovat je připraveno jít přes 80 procent voličů. Jen 30 procent dotázaných však schvaluje federativní model. Průzkum neproběhl v sunnitské provincii Anbár a dvou kurdských regionech.

Dnešní podobu nekritizují pouze sunnité - pasáže o federaci mohou být cestou k rozpadu země i podle radikálního šíitského duchovního Muktadá Sadra.

Podle platné legislativy navíc může ústavu pohřbít i přes souhrnnou celostátní podporu dvoutřetinový nesouhlas s textem ve třech provinciích, což mohou být např. středoirácké sunnitské regiony, které jsou centrem protivládního a protiamerického odboje.