Imád Husajn Abdalláh Ani nefiguruje na americkém seznamu 55 nejhledanějších představitelů svrženého režimu prezidenta Saddáma Husajna. Když se vzdal americkým vojákům, ujistil, že Irák žádné zbraně hromadného ničení nevyvíjel.

Přesto americké vojenské orgány předpokládají, že pokud s nimi bude zadržený vědec plně spolupracovat, mohl by vyšetřovatelům poskytnou velmi podrobné informace o případných iráckých zbraních hromadného ničení. Oficiální místa ve Spojených státech připouštějí, že koaliční jednotky operující v Iráku zatím nenarazily na žádné stopy chemických či biologických zbraní hromadného ničení, ačkoli po nich usilovně pátrají.

Zatím se také nepodařilo prokázat, zda irácká vláda skutečně měla napojení na muslimskou teroristickou síť Al-Kajda. Obě obvinění často citoval Washington jako důvod vojenského zásahu proti Bagdádu.

Podle amerických zdrojů byl Abdalláh Ani asi před deseti lety zapojen do programu vývoje nervové látky VX. Zatím však není jasné, na čem pracoval v současnosti.

Justice Pantagonu zvažuje osud iráckých vězňů

Americké vojenské soudy začaly posuzovat statut asi 6850 osob, které byly v Iráku zadrženy během bojových operací. Dosud se americké soudy vyslovily jen k případu sedmi osob: u dvou padl osvobozující verdikt, čtyři další byly označeny za válečné zajatce, konstatoval mluvčí Pentagonu Ted Wadworth.

Sedmou osobou je lékař, který byl pověřen vykonávat zdravotnickou službu ve prospěch dalších vězňů. "Naší prioritu je, abychom nikoho nezadržovali déle než je nezbytně nutné," prohlásil. 925 zadržených Iráčanů bylo označeno jako nebojující osoby, proto je americké síly propustily na svobodu, aniž by je postavily před vojenský soud.

S vězni, jejichž statut nebyl zatím určen, bude nakládáno jako s válečnými zajatci do té doby, než o jejich dalším osudu rozhodnou soudy, dodal Wadworth.