Na 50 tisíc vojáků, tvořících soustředné kruhy okolo města, tak vyvrátilo předpovědi, že boje budou dlouhé a krvavé.

 "V jednotce ještě před měsícem nikdo nechtěl o válce ani slyšet. Nevěřili jsme, že k ní vůbec dojde a věděli jsme, že my rozhodně bojovat nebudeme," říká Saíd, který velel 150 ženistům Chammurabiho divize. "Zmatek působili i generálové, kteří veřejně deklarovali odhodlání bojovat a v soukromí nám říkali: buďte tiše, k ničemu nedojde," tvrdí Saíd.

Dezercím nešlo zabránit

 Den před zahájením útoku podle něj zběhl politický pracovník jednotky a dezercím pak už nešlo zabránit. "Denně mi utíkalo tak pět šest vojáků, později ještě více. Každému jsem jen řekl: Alláh s tebou," přiznává důstojník. KOlem 5. dubna mu zbývalo pouhých pět vojáků. Po dohodě všichni svlékli uniformy, aniž by vystřelili na obranu metropole jedinou kulku. Nikdo z jednotky nebyl zabit.