Článek
"Ještě povážlivější je průnik teroristů či povstalců. Existují adekvátní důkazy, na jejichž základě lze prohlásit, že se takovéto osoby skutečně nacházejí v řadách iráckých policejních služeb," tvrdí zpráva založená na dubnovém šetření.
"To zdůrazňuje nutnost toho nejpřísnějšího prověřování záznamů každého zájemce," podotýká dokument. Poukazuje také na to, že koaliční vojáci nejsou schopni náležitě zhodnotit kandidáty na místa u irácké policie, což se prý daleko lépe daří Iráčanům, kteří díky znalostem místního jazyka a kultury dokážou snáze rozeznat potenciální problémové uchazeče.
USA podotýkají, že se od dubna mnohé zlepšilo. "Dnes má irácké ministerstvo vnitra 93 800 vycvičených a vyzbrojených mužů, včetně 63 500 policistů, z plánovaných 135 000," říká mluvčí Pentagonu Barry Venable. Zpráva rovněž chválí iráckou policii za udržení bezpečnosti v průběhu lednových voleb, její viditelnost v ulicích a podtrhuje, že iráčtí občané mají v policejní síly stále větší důvěru.
Zformování efektivních policejních a armádních jednotek je základem americké strategie přechodu k soběstačnosti Iráku v boji s rebely, proti nimž v současnosti představuje hlavní obranu asi 140 000 vojáků Spojených států v této blízkovýchodní zemi.
Protest proti kuvajtské bariéře
Stovky Iráčanů v pondělí druhým dnem protestovaly na hranicích s Kuvajtem proti kovové bariéře, kterou na pouštním území mezi oběma státy budují kuvajtské úřady.
Více než 500 Iráčanů, kteří se sešli v přístavu Um Kasr, naléhalo na zastavení projektu a začalo zátaras ničit. Proti nim byli podél hranice rozmístěni kuvajtští pohraničníci s namířenými zbraněmi, k žádným incidentům však nedošlo.
Kuvajtští představitelé prohlásili, že bariéra je vztyčována na kuvajtské straně a že jejím cílem je posílení bezpečnosti v oblasti. Má prý bránit průnikům případných teroristů či pašeráků automobilem přes poušť do Kuvajtu.
Hranice mezi Irákem a Kuvajtem byly znovu vytyčeny OSN po osvobození Kuvajtu ze sedmiměsíční irácké okupace v roce 1991. Na kuvajtskou stranu hranice se mimo jiné dostalo i 11 ropných vrtů, část zemědělské půdy a stará námořní základna, které dříve patřily Iráku.
Tehdejší irácká vláda prezidenta Saddáma Husajna nicméně nové vytyčení uznala. Míroví vojáci OSN hranici střežili do roku 2003 a odešli odtud krátce před americkou invazí do Iráku a svržením Saddámova režimu.