Husajn byl obviněn z kriminálních činů, jichž se měl dopustit v době své prezidentské funkce. Husajn byl obviněn, že je spolu s dalšími třemi muži zodpovědný za zabití šíitských muslimu v městečku Dudžail severně od Bagdádu v roce 1982.

Podle iráckého soudce Rada Džuhiho by soudní proces mohl začít již za několik dní.

Už 4. června řekl Džuhi, že soudní proces se svrženým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem a dalšími představiteli jeho režimu by měl začít za dva měsíce.

"Saddám by měl stanout před zvláštním iráckým tribunálem za dva měsíce, jakmile právně uzavřeme spis jeho žaloby," řekl tehdy Džuhi v rozhovoru pro panarabský deník Aš-Šark al-Avsat. Bez upřesnění dodal, že již bylo uzavřeno 12 bodů žaloby. Husajnovi hrozí doživotí nebo trest smrti.

Irácký exprezident je ve vězení od prosince 2003, kdy ho dopadli v úkrytu američtí vojáci. Loni 1. července vyslechl v Bagdádu obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Soudní slyšení označil za frašku. Představitelé speciálního iráckého soudu a jejich američtí poradci dosud označovali za pravděpodobnější termín dlouho očekávaného procesu rok 2006.

Přehled hlavních obvinění proti Husajnovi :
Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991.
Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob.
Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí.
Popravy prominentních politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu po dobu uplynulých 30 let.
Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
Popravy prominentních duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979.
Bombardování města Kikrúk (detaily nezveřejněny).
Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna.
Nátlak na emigraci tisíců šíitských Kurdů ze severu země do Íránu.
Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny).
Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny).
Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny).
Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů.
Zdroj: ČTK