Proto od 20. března přešly na rozkaz z centra na režim práce ve "zvláštních podmínkách". Bez odvolání na nějaké zdroje list tvrdí, že "ruští zástupci udržují denní pracovní kontakty a vedou operativní konzultace o různých aspektech aktuální situace s vysoko postavenými pracovníky zvláštních služeb Saddáma Husajna".

NG uvádí, že již několik dnů před počátkem anglo-americké operace přijely do Bagdádu dvě skupiny "silové podpory" SVR zvané Clona. Další skupina dorazila do Íránu, kam by se v případě vážného zhoršení situace v irácké metropoli měla přemístit tamější ruská diplomatická mise.

Moskva podle deníku potřebuje Saddámovy archívy k ochraně svých zájmů v Iráku a k případnému vlivu na jeho nové politické a vojenské elity. Má také zájem zjistit jaké politické strany, hnutí a jednotlivce financoval Saddám Husajn, aby je mohla v případě potřeby kompromitovat, neboť parlamentní volby v Rusku budou už v prosinci.

Primakov tajně navštívil Bagdád

Třetím důvodem zájmu o archivy je získat seznam lidí, z nichž by bylo možné některé najmout do ruských služeb. Zájem o irácké archivy mohl být podle listu ve skutečnosti také hlavním předmětem jednání někdejšího šéfa bývalé tajné služby KGB a expremiéra Jevgenije Primakova v Bagdádu, kam přijel na utajenou návštěvu již 23. února.

Poté, co se tato klasická tajná diplomacie provalila, pospíšilo si ruské ministerstvo zahraničí s tvrzením, že Primakov jednal s iráckými činiteli o "plnění rezoluce RB OSN č. 1441 a o spolupráci s mezinárodními zbrojními inspektory", uzavřela Nězavissimaja gazeta. (hor)