Italský list La Repubblica, který o události informoval ve svém online vydání, napsal, že pilot byl na místě zatčen spolu s dalšími šesti pacifisty, kteří jeho přistání fotografovali a filmovali.

Nepovolená přistání prostředkem protestů

Čin rakouského pilota ovšem není v historii ojedinělý: již v roce 1987 podobně husarský kousek provedl mladý německý pilot Mathias Rust, který letěl lehkým letadlem typu Cessna z Finska přes Petrohrad až do Moskvy a přistál na Rudém náměstí před chrámem Vasila Blaženého. Byl sice zatčen a o odsouzen, ale po několika měsících byl omilostněn a mohl se vrátit domů.

Rust jen frajeřil

Rust tvrdil, že jeho mise byla mírová a měla podpořit politiku uvolňování, kterou prosazoval tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Michail Gorbačov. Pak se objevily další, patrně pravděpodobnější verze: Mathias se prý chtěl pouze předvést a zaimponovat své dívce a přátelům. S jedním z nich se údajně vsadil o 10 tisíc marek, že se mu to povede.

Rustův kousek pořádně zatřásl sovětskými armádními špičkami: ministr obrany maršál Sergej Sokolov podal demisi a z funkce vrchního velitele vojsk protivzdušné obrany byl za nedbalost odvolán generál Alexandr Koldunov. Potrestáni byli další důstojníci.

Rust byl odsouzen za nezákonný vstup na sovětské území, porušení pravidel mezinárodní letecké dopravy a úmyslné výtržnictví ke čtyřem letům odnětí svobody. Po 432 dnech byl však propuštěn a vyhoštěn do Německa, kde byl přivítán jako hrdina.

Kremelský letec není zcela normální

Jeho sláva však netrvala dlouho. Nejdříve byl vyloučen z Asociace německých amatérských pilotů a potom se dostal i před soud za to, že při výkonu náhradní vojenské služby v jedné hamburské nemocnici pobodal studentku zdravotní školy, která mu nechtěla být po vůli. Soud mu uložil dva a půl roku vězení, z čehož si odpykal sotva polovinu. Poslední zpráva o "kremelském letci" pochází z dubna 2001, kdy dostal pokutu za krádež svetru v obchodním domě v Hamburku.