Vojenské zdroje předtím v televizi CNN-Turc tvrdily, že Ankara vyslala do severního Iráku předvoj svých komand o síle 1 000 vojáků. "Ty zprávy nejsou pravdivé," řekl mluvčí turecké armády agentuře Reuters.

Kurdové v severním Iráku potvrzují, že sem žádné turecké jednotky nevstoupily. Představitel iráckých Kurdů Vahíd Bakuzí, který velí jedné z jednotek působící v kurdském pohraničním městě Zacho, se nechal slyšet: "Jakmile první z nich vstoupí na naše území, začne boj. Naši muži dostali rozkaz střílet a zabíjet. Jediný způsob, jak by se sem mohli dostat, je s pomocí amerických jednotek."

Podle agentury DPA ministr zahraničí Joschka Fischer po zasedání bezpečnostního kabinetu uvedl, že na základě rozhodnutí vlády německé posádky letounů AWACS zůstanou prozatím v Turecku.

Američané obejdou Turecko

Američané plánují obejít turecký vzdušný a prostor a tisíce vojáků do severního Iráku poslat leteckým mostem z Jordánska. Uvedla to CNN s odvoláním na kurdské zdroje. Na dvě stě příslušníků amerických speciálních jednotek už staví základnu, ze které budou startovat dopravní letadla přepravující vojáky. Během týdně by mohl letecký most přepravit několik tisíc vojáků.

Turecko zdůvodňuje invazi péčí o uprchlíky

Překročení irácké hranice údajně oznámil v sobotu v turecké televizi vojenský mluvčí s tím, že dalších 5000 vojáků bude přesunuto do příhraniční oblasti. Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül již v pátek v noci oznámil, že turecké jednotky vstoupí do severního Iráku.

Odůvodnil to tím, že se Turecko dohodlo s USA na podrobnostech o podílu Ankary na tažení proti Iráku. Ankara záměr obsadit severní Irák mimo jiné zdůvodňuje péčí o eventuální irácké uprchlíky ještě na jejich území, a také snahou chránit tamní turkickou menšinu - ačkoliv političtí vůdci relevantních turkických organizací v Iráku tureckou invazi odmítají.

Do Turecka však podle jeho vlastního krizového štábu žádná velká vlna iráckých běženců nesměřuje, pouze někteří lidé na severu Iráku opouštějí své domovy. Ve štábním komuniké se uvádí, že Turecko "učinilo potřebná opatření pro všechny případy".

Ankara tvrdí, že kvůli velkému přílivu uprchlíků k hranici by měla právo vojensky zasáhnout za svou hranicí s Irákem a vytvořit tam sanitární kordon. Za války v Preském zálivu v roce 1991 prchalo před Husajnovou armádou k hranici s Tureckem 500 000 iráckých Kurdů.

Kurdové: USA ostřelovaly sídlo Ansar Islámíja

Představitel Kurdů v severním Iráku oznámil, že americké jednotky zaútočily raketami na velitelství radikální skupiny Ansar Islámíja, která pravděpodobně udržuje kontakty s teroristy z Al- Kajdá. Útok si údajně vyžádal 100 obětí. Velitel bojovníků Vlasteneckého svazu Kurdistánu Mustafá Sajjíd Kádir prohlásil, že rakety s plochou dráhou letu dopadly na pozice bojovníků Ansaru poblíž Bijáry. Následoval americký nálet, kterého se prý kurdští bojovníci nezúčastnili.

Iráčtí Kurdové podporují válku proti Iráku, ale žádali, aby spojenecké síly zlikvidovaly bojovníky Ansaru, kteří často napadali místní Kurdy.  

Pentagon Turky v Iráku nechce

Součástí zákona umožňujícího přelety amerických letadel přes Turecko schváleného tureckými poslanci však je právě souhlas s vysláním tureckých invazních sil do iráckého Kurdistánu, čemuž však houževnatě oponují nejen tamní polické špičky, ale i Washington.

Jak ve čtvrtek podotkl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Richard Boucher, USA "se stavějí proti jednostranným krokům Turecka nebo kohokoliv jiného v severním Iráku".

Spojené státy se dostaly s Tureckem do sporu kvůli využití vzdušného prostoru, který Američané potřebují pro otevření severní fronty. Ve čtvrtek použití tureckého nebe pro přelety spojenecký letadel schválil turecký parlament. Vzápětí však Ankara svolení pozastavila, a to, jak tvrdí místní tisk, kvůli neochotě amerického týmu kývnout na tureckou invazi. K obnově povolení se Turecko uchýlilo až po dlouhém váhání a složitém vyjednávání v pátek večer.

Před několika týdny turečtí zákonodárci smetli ze stolu americký požadavek na rozmístění 62 tisíc svých vojáků v Turecku.

Drží již komanda ropná naleziště?

Další třecí plochou mezi Kurdy, Tureckem a Washingtonem, je Kirkúk a ropná pole v jeho okolí. Kirkúk leží jižně od kurdské samosprávné enklávy, avšak reprezentanti Kurdů poukazují na převážně kurdsko-turkický charakter tohoto města; v návrhu své ústavy ho dokonce označili za budoucí centrum kurdské části kýžené irácké federace po pádu režimu.

Izraelský rozhlas a BBC v pátek zveřejnily zprávy, podle nichž už kirkúkská naleziště obsadila speciální americká komanda, aby tak předešla eventuálním bojům mezi Kurdy a tureckou armádou. Tato informaci žádné další zdroje nepotvrdily - zpravodaj BBC pouze z okolí Kirkúku hlásil, že se od ropných polí ozývá střelby a exploze, a že i v oblastech formálně držených bagdádskou vládou se pohybují kurdští ozbrojenci.