"Volby neodložíme, ať bude situace jakákoliv," řekl šéf irácké diplomacie. Reagoval tak na návrhy a spekulace, které se objevily i na setkání ministrů zahraničí zemí sousedících s Irákem, a zástupců skupiny G-8 (sedmi nejvyspělejších zemí a Ruska), Číny a mezinárodních organizací, která se týkala právě politické budoucnosti Iráku.

Podle některých úvah by bylo možné volby uspořádat později, nebo pouze v bezpečných částech Iráku. Šéf Irácké volební komise Faríd Ajár například v bagdádském listu Madá vyvracel, že by pro odklad byl i zvláštní emisar OSN Lachdar Brahímí.

V závěrečném prohlášení konference se ale předpokládá původní termín, který vyplývá i z červnové rezoluce RB OSN. "S blížícími se volbami se musí vyvinout veškeré úsilí pro zapojení různorodých iráckých skupin do procesu národního usmíření," prohlásil v Egyptě generální tajemník OSN Kofi Annan s tím, že důležitá je i vysoká účast voličů.

Termín odchodu nejasný

K horkým tématům patřil v souvislosti se schůzkou na Sinaji i návrh Francie, aby konference stanovila konkrétní datum odchodu zahraničních sil z Iráku.

Paříž podporovaná některými muslimskými zeměmi ale neuspěla, a závěrečný text tak podle televize al-Džazíra de facto kopíruje zmíněnou rezoluci RB. Ta předpokládá, že zahraniční síly v zemi zůstanou do ukončení politické transformace, pokud Bagdád nepožádá o jejich dřívější odchod.

Paříži se nepodařilo prosadit ani to, aby za Irák byli v Šarm aš-Šajchu nejen zástupci vlády, ale také opozičních skupin.