Ráno jeden vůz explodoval před radnicí, další u policejní stanice a třetí před kolejemi, kolem nichž projížděl americký konvoj.

Vzbouřenci zaútočili také  na tři policejní stanice. Zabili čtyři policisty, 17 jich zranili a deset zajali.

V následném zmatku američtí vojáci podle očitých svědků začali v centru města střílet a zasáhli několik vozidel. Záchranáři se k nim nemohli zatím dostat, aby evakuovali případné oběti. Armáda vyhlásila dopoledne okamžitý a časově neomezený zákaz vycházení.

Americké a irácké vládní síly obsadily začátkem října Sámarru s cílem zlikvidovat rebely. Někteří z nich však stále unikají a často útočí na budovy státní zprávy a iráckých bezpečnostních sil.

Při bombardování Fallúdži zasažena nemocnice

Americké letouny útočily v noci na sobotu na Fallúdžu, která je baštou povstalců. Z města byla také slyšet střelba. Jedna z bomb vybuchla hned vedle nemocnice v centrru města, přičemž zničila sklad zdravotnických potřeb. Americká armáda opět informovala, že cílem přesných náletů byly bojové posty ozbrojenců, přičemž tři se podařilo zlikvidovat.

Při náltech byly zničeny desítky domů. Jednalo se o nejprudší bombardování města v posledních měsících. Většina střel dopadla na východ a sever tohoto sunnitského vzbouřeneckého města. Zničený sklad s lékařskými potřebami se ale nacházel v centru Fallúdže. Bombardování bylo tak intenzivní, že sanitky nemohly vyjet, poznamenal lékař Ahmad Chalíl z hlavní městské nemocnice.

Krátce poté, co v sobotu ráno američtí vojáci zablokovaly všechny přístupové cesty k městu Ramádí u Fallúdži, podnikli rebelové seberažený útok na vojenskou kolonu, Zranili při něm 20 amerických vojáků. Útok si podle očitých svědků také vyžádal vetší počet mrtvých Iráčanů.

OSN proti fallúdžské ofenzívě

Fallúdža je obklíčena, na 10 000 vojáků čeká na rozkaz k útoku. Irácký premiér Ajád Aláví v pátek v Bruselu prohlásil, že vláda chce, aby Fallúdža byla od povstalců osvobozena. Doba pro mírové řešení konfliktu s nimi dospěla ke konci, podotkl.

Generální tajemník OSN Kofi Annan varoval Spojené státy a Británii před dalšími útoky proti městu. Vpád do něho by vyvolal hněv Iráčanů a znemožnil konání voleb v lednu, napsal Annan podle diplomatů vládám ve Washingtonu, Londýně a Bagdádu. [celá zpráva]

Jeho dopis napadli jak Američané, tak britský emisar Emyr Jones Parry s tím, že je věc irácké vlády: "Pro ty, kdo nejsou v Iráku, je snadné podceňovat starost o bezpečnost Iráčanů. Tak velká oblast jako je Fallúdža nemůže být ponechána jako základna teroristů."

Brity zabil Zarkáví

Teroristická skupina abú Músy Zarkávího se přihlásila k sebevražednému útoku, při němž ve čtvrtek přišli v Iráku o život tři britští vojáci. [celá zpráva]

"Jeden lev z bataliónu mučedníků zaútočil proti britskému vojenskému konvoji u Bagdádu," uvedla na internetu Organizace al-Kajdá pro svatou válku v Iráku. Prohlášení má datum 5. listopadu.

Zarkáví současně vyzval, aby byla propuštěna unesená humanitární pracovnice Margaret Hassanová, jestliže se neprokáže, že byla špiónka a podílela se na spiknutí proti muslimům. Slíbil, že ji propustí, pokud bude předána do jeho rukou, neboť "skuteční muslimové nezabíjejí ženy a děti". Devětapadesátiletá žena se narodila v Irsku a třicet let žila v Iráku, kde měla i muže. Pracovala pro organizaci Care International.