"Situace je opravdu kritická, proti skvěle vyzbrojeným teroristům, disponujícím raketomety a kulomety, stojíme jen s kalašnikovy," řekl Právu jeden z iráckých představitelů.

"Američané nám prakticky brání v dozbrojení, takže když nám například Spojené arabské emiráty poslaly obrněné transportéry, v přístavu v Basře z nich vojáci USA odmontovali kulomety."

Vláda ani nemůže uchránit památky

Do Prahy v létě zavítali hned tři vysocí iráčtí politici - v červenci kurdský vůdce Džalál Tálabání, v srpnu ministr vodních zdrojů Abd al-Latíf Rašíd a naposledy minulý týden šéf resortu kultury Džazáirí. Všechny delegace přitom zmínily zájem o české zbraně.

Vůdce Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK) Tálabání podotkl, že by se hodily jeho stranické milici pešmergů, která je de facto státní policejní i vojenskou složkou na kurdském severu země.

Džazáirí zase podle důvěryhodných zdrojů Práva před ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou prohodil dotaz, zda by nebylo možné například z přebytků české armády vyzbrojit strážní oddíly, které by měly chránit před lupiči cenné archeologické lokality. Ty již výrazně utrpěly během chaotických týdnů po loňském svržení Saddáma Husajna a podle amerického tisku je rozkrádají dokonce i američtí vojáci.

"Situace je bohužel taková, že státní úřady musejí zbraně nakupovat dokonce i na černém trhu," řekl Právu jeden irácký představitel s tím, že právě takto si opatřují zbraně i strážní oddíly centrálních bagdádských úřadů.

Irák byl od srpna 1990 vystaven mezinárodnímu zbrojnímu embargu. To padlo až s červnovou rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1546, která umožňuje dovoz zbraní pro ozbrojené složky bagdádské vlády. Mezitím se však v důsledku svržení Saddámova režimu, divokého rozprchnutí jeho armády a vyplenění mnoha muničních skladů civilisty dostaly tisíce zbraní mezi obyvatelstvo.

Hrozí zneužití arzenálů rebely?

Čeští představitelé v uplynulých měsících v reakci na kritiku, že Američany okupovaný Irák není zdaleka tak lukrativním a přístupným trhem, jak bylo loni slibováno, často argumentovali případem firmy MarS Jevíčko, jež v Bagdádu získala kontrakt na dodávku několika tisíc neprůstřelných vest. O zbraních se ale dosud nehovořilo.

Ministerstvo zahraničí na dotaz Práva sdělilo, že v případě uskutečnění zbrojních dodávek bude dbát na dodržování mezinárodních závazků. "Jakýkoli případný prodej zbraní do Iráku bude probíhat standardním schvalovacím řízením podle mezinárodně uznávaného Kodexu, aby bylo zaručeno, že nedojde k jejich zneužití," uvedlo MZV písemně.

Právě možnost zneužití vládních zbraní je ale v Iráku z pohledu mezinárodních sil jedním z klíčových rizik, neboť v nedávné minulosti již prokazatelně posloužily hnutí odporu.

Například při jarní rebelii šíitské milice Muktadá Sadra přeběhlo mnoho policistů v Nadžafu a v bagdádské čtvrti Sadrovo město na stranu povstalců a zapojilo se do bojů proti americkým okupačním silám.

Dotyční policisté tento krok zdůvodňovali tím, že nehodlají bojovat proti "svým bratrům". V sunnitské Fallúdže odmítly v dubnu proti rebelům bojovat po boku americké námořní pěchoty celé útvary nově budované irácké národní gardy.