Řada iráckých činitelů již v minulosti připustila, že i po předání musejí v zemi zůstat zahraniční síly, a někteří dokonce varovali, že v opačném případě Irák upadne do chaosu.

Americký ministr zahraničí Colin Powell agentuře Reuters řekl, že Iráčané sice převezmou plnou svrchovanost, pak by však měli bezpečnostní sféru v zájmu stability vrátit okupačním sílám. "Doufám, že pochopí, že aby se tato vláda mohla rozjet a být efektivní, část suverenity bude muset být vrácena, mohu-li to tak říci, nebo omezena," řekl Powell s tím, že koaliční síly by měly i nadále působit pod americkým velením.

Také designovaný americký velvyslanec v Iráku John Negroponte včera zdůraznil, že úloha dočasné vlády bude nutně omezená. Rádio Svobodná Evropa (RFE) připomnělo, že kromě tohoto omezení pravomocí budoucí vlády je i mnoho dalších neznámých. Na mnohé měla dát odpověď nedávno schválená přechodná ústava, jež má vstoupit v platnost s dnem předáním moci.

Nejasnosti a nejasnosti

"Experti však upozorňují, že tento dokument má řadu hluchých míst a to právě tam, kde Irák potřebuje jasné vedení nejvíce," uvedl Mark Baker z RFE. Školy orientálních a afrických studií (SOAS) chválí důraz ústavy na občanská práva. "Potíž je ale v tom, jak má být nová vláda sestavena a jak bude stabilní," dodal expert v RFE.

Coby příklad možných potíží uvedla zakotvený systém výběru premiéra. Toho mají jednomyslně navrhnut a přeložit k parlamentnímu schválení prezident i dva viceprezidenti. Pokud se neshodnou, má šéfa vlády vybrat přímo parlament a to dvoutřetinovou většinou, což by však podle Hardinga bylo vzhledem k roztříštěnosti politické scény velmi obtížné.

Vůdce iráckých komunistů Hamíd Madžíd Músá včera v listu Bagdád prohlásil, že "vládní rada začne už zítra připravovat parlamentní volby", které by podle plánu OSN měly proběhnout v lednu 2005. Samuel Issacharoff z Columbijské univerzity ale v RFE varoval, že volební procedury nejsou nijak zakotveny ve zmíněné ústavě.

"Není například jasné ani to, zda budou volební obvody anebo bude celá země jeden volební okrsek a strany dostanou zastoupení úměrně jejich celonárodnímu zisku."

V radě začal boj o moc

Mezi členy 25místné vládní rady, která má být s předáním moci rozpuštěna, podle iráckých médií roste nervozita ohledně jejich budoucnosti. List at-Táchí, vydávaný Demokratickou stranu Kurdistánu, napsal, že v radě se již rozdělují budoucí vládní posty.

Podle nepotvrzených zpráv by se měl prezidentem stát Ibráhím Džafarí z šíitské náboženské strany Da'wa, viceprezidentem Ijád Alaví z Irácké národní dohody (INA) a premiérem někdejší nezávislý exulant Adnán Pačačí. Podle deníku al-Mutamar, vydávaného Iráckým národní kongresem (INC), přitom Džafarí Pačačího nedávno označil za "diktátora, který reprezentuje velmi malou část irácké elity".

Pačačí, který skutečně nevede žádnou významnou frakci, se podle al-Mutamaru snaží už dnes vytěsňovat představitele klíčových stran, které z domova i ze zahraničí bojovaly proti Saddámovu režimu.