Podle deníku popsali někteří vojenští činitelé zmíněný krok jako znak, že Bushova administrativa již neočekává, že by nějaké zakázané zbraně byly nalezeny, ačkoliv jejich předpokládané držení režimem Saddáma Husajna Bílý dům loni na jaře použil jako hlavní argument k zahájení války proti Iráku.

Podle středečního vydání deníku The Washington Post z výslechů iráckých vědců a poznatků inspektorů vyplynulo, že irácké snahy o obnovení arzenálů zbraní hromadného ničení v posledních letech nepřekročilo fázi plánování.

"Z dosavadního vyšetřování vyplývá, že bez ohledu na jeho snahy, neměl Irák prostředky k získání zakázaných zbraní v rozsahu jako před válkou v Perském zálivu v roce 1991," napsal The Washington Post.

"Bílý dům systematicky lhal"

Americká Carnegieho nadace pro mír mezi národy ve středu obvinila Bílý dům, že před loňskou válkou lhal o nebezpečí Saddámových arzenálů.

"Vláda systematicky lhala o hrozbě iráckých zbraní hromadného ničení a o iráckém raketovém programu. Neexistují ani důkazy pro tvrzení vlády, že Irák tyto zbraně předal al-Kajdá, ani o údajné spolupráci Iráku s al-Kajdá," uvádí zpráva.

Dokument nadace sice připouští, že v roce 2002 Bagdád pokročil v konstrukci raket s doletem zakázaným OSN, zbraně hromadného ničení však prý neměl.

Čeká se ještě na přeložení archivů

Přes opatření Američanů však stále existuje 1400členný mezinárodní tým expertů, kteří jsou připraveni zlikvidovat eventuální chemické a biologické zbraně v Iráku. Jeden z členů skupiny nicméně v The New York Times podotkl, že "stále čeká, až bude co likvidovat".

Podle pramenů newyorského deníku nakonec může nejhodnotnější doklady o stavu vyzbrojování, jež Iráku zapovídaly mezinárodní sankce z roku 1990, vydat až přeložení rozsáhlé irácké dokumentace v arabštině, která byla po válce převezena do skladů v Kataru.