Hlavní obsah

Útok na americkou základnu v Iráku: 1 mrtvý, 34 zraněných

BAGDÁD/WASHINGTON

Jeden americký voják zahynul a dalších 34 bylo zraněno při minometném útoku, který byl ve středu večer podniknut na americkou zásobovací základnu Seitz severozápadně od Bagdádu. Uvedla to ve čtvrtek ráno agentura AFP s odvoláním na mluvčího armády Spojených států.

Článek

"Třicet pět vojáků bylo zraněno a jeden z nich v noci na dnešek zemřel," sdělil mluvčí. Podle něj dopadlo na základnu v 18:45 místního času (16:45 SEČ) šest minometných granátů. Střely zasáhly obytnou část, kde vojáci odpočívali.

"Zraněným vojákům byla poskytnuta první pomoc a byli evakuování do míst, kde jim poskytnou další zdravotní pomoc," uvádí se v prohlášení americké armády. Zranění nebyla blíže specifikována, někteří vojáci se podle armádní zdrojů vrátili do služby, jejich počet však nebyl zveřejněn. Všichni zranění patřili do 541 podpůrného praporu z 3. sboru zásobovacích jednotek.

Útoky na základny v posledních měsících zesílily, zatím však přinesli útočníkům malé úspěchy.

Vláda USA lhala o Iráku

Americká vláda před loňskou válkou v Iráku systematicky lhala o nebezpečí iráckých zbraní. Uvádí se to ve zprávě, kterou ve středu pod názvem Zbraně hromadného ničení v Iráku: Důkazy a důsledky zveřejnila Carnegieho nadace pro mír mezi národy.

"Vláda systematicky lhala o hrozbě iráckých zbraní hromadného ničení a o iráckém raketovém programu. Neexistují ani důkazy pro tvrzení vlády, že Irák tyto zbraně předal al-Kájda, ani o údajné spolupráci Iráku s al-Kájda," uvádí zpráva.

Irák neměl zbraně ohrožující USA

Irák v té době neměl k dispozici zbraně, které by ohrozily USA nebo země Středního východu. Její autoři dospěli k závěru, že neexistovaly "přesvědčivé důkazy", že Irák obnovil jaderný zbrojní program. Inspektoři OSN navíc zjistili, že irácké chemické zbraně přestaly znamenat ohrožení už v roce 1991, tedy hned po válce v Perském zálivu. Nejistota panovala pouze kolem iráckých biologických zbraní, ale týkala se spíš toho, co by Irák mohl vyrobit v budoucnosti, než toho, co měl k dispozici. Zpráva připouští, že Irák v roce 2002 rozšířil kapacitu raketových zbraní s dosahem, který přesahoval omezení OSN.

Zpravodajské služby podle zprávy do roku 2002 dodávaly poměrně přesné informace o iráckém jaderném a raketovém programu a poněkud nadsazovali nebezpečí v oblasti chemických a biologických zbraní. Pak však byly vystaveny silnému politickému tlaku. V říjnu 2002 byla spěšně sestavena zpráva o iráckých zakázaných zbraních, která obsahovala mnoho rozporů. Pentagon navíc vytvořil oddělenou zpravodajskou službu a "politici tak začali nenáležitě ovlivňovat tajné služby", uvádí zpráva.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám