Zjištění o činnosti informátorů umožnil Kurdům - stejně jako Iráčanům v dalších částech země - přístup k materiálům donedávna všemocných iráckých tajných služeb a Arabské strany socialistické obrody (Baas), která si po desetiletí uzurpovala veškerou politickou moc.

Někdo donášel jenom naoko

V severoiráckém Kurdistánu zkoumá obsah archivů především renomovaný týdeník Havlátí. Asos Hardí, šéfredaktor listu, který v kurdské autonomii nešetřil místní politiky už dávno před Saddámovým pádem, si je dobře vědom, nakolik je odkrývání temné minulosti citlivé.

"Všechno píšeme na základě znalostí celých svazků dotyčných osob. Takže se například nemůže stát, že bychom poškodili někoho, kdo pro Saddáma pracoval z nařízení kurdského vedení naoko, jako dvojitý agent," řekl Hardí telefonicky Právu.

Důkazy jsou jasné

List tak již citoval celou řadu dokumentů, které ukazují, jak daleko Saddámovy prsty sahaly. Pro Bagdád podle Havlátí od roku 1982 pracoval např. známý kurdský aktivista Abd al-Kádir Birifkání, který často obhajoval kurdskou věc coby host arabské televize al-Džazíra.

Podle odhalených materiálů napsal tisíce stránek informací o vedení nejsilnějšího uskupení v regionu Demokratické strany Kurdistánu (PDK) a rodině Bárzání, která v ní hraje ústřední roli. Donášel i na další tehdy opoziční (dnes zhusta vládní) prominentní činitele: Adnána Pačačího, Ahmada Šalabího, Nizára Chazradžího, Vafíka Sámarráího a také na exilové kurdské vysílače.

A co viceprezident USA?

Irácký režim se snažil udržovat pod drobnohledem i malé opoziční síly. Během rabování služeben irácké bezpečnosti se podle Havlátí dostala Iráčanům do rukou svědectví o špiónech v řadách Komunistické strany Kurdistánu či o tom, že Saddámovi léta sloužil známý kurdský kmenový vůdce Mohammad Hadždží Mahmúd Hárúní či v Londýně žijící vůdčí člen Konzervativní strany Kurdistánu Džauhar Husajn Surčí. Ten prý mj. irácké špionáži popsal schůzku, která v roce 2000 proběhla ve Spojených státech mezi vůdcem PDK Masúdem Bárzáním a tehdejším viceprezidentem USA Alem Gorem.

Z minulosti navíc existují poznatky, že prostřednictvím svých vlivových agentů Bagdád v 90. letech rozdmýchával vzájemné spory i ozbrojené konflikty mezi kurdskými politiky a stranami, zejména mezi Bárzáního PDK a Vlasteneckým svazem Kurdistánu, v jehož čele stojí dnešní předseda irácké prozatímní vládní rady Džalál Tálabání.

Lidé v šoku a bez iluzí

"Lidé jsou z podobných odhalení šokovaní a ze stovek telefonátů a dopisů, které dostáváme, se zdá, že ztrácejí důvěru ve vedení politických stran," řekl Právu Hardí k odkrývání temné minulosti některých svých krajanů.

Na otázku, zda se Havlátí nemůže stát nástrojem osobní msty, šéfredaktor říká: "Samozřejmě za námi chodí lidé s různými dokumenty a my nemůžeme vyloučit, že jen chtějí někoho poškodit, třeba konkurenta ve straně. Vše proto pečlivě prověřujeme. Chybu si totiž v těchto citlivých věcech nemůžeme dovolit."