O problému "Američanů druhé kategorie" informuje na své internetové stránce katarská televize al-Džazíra. Cituje přitom známého britského odpůrce iráckého tažení George Gallowaye, který tvrdí: "Zatímco mezi vojáky americké armády je 40 procent černochů, v obyvatelstvu je jejich podíl čtyřikrát nižší. Teď z pochopitelných důvodů roste podíl Hispánců."

Galloway je velmi kontroverzní postavou a britský tisk nedávno informoval o dokumentech iráckých tajných služeb, podle nichž byl britský poslanec za svou obhajobu Iráku léta placen režimem Saddáma Husajna, s nímž se ostatně i několikrát sešel. Fakt, že odchod do války slouží mnoha lidem jak odrazový můstek k vytouženému občanství, ale připouští i Pentagon.

Služba v armádě vede k lepšímu postavení

"Ozbrojené síly mají procesy a programy, aby svým příslušníkům pomohli občanství urychlit," uvedl tiskový odbor ministerstva obrany. "Odhadovaná čekací doba na občanství je šest měsíců," připustil za situace, kdy se na americké občanství normálně čeká řadu let. V aktivní vojenské službě mají nyní USA přes 37 tisíc takovýchto čekatelů.

Vojenská služba sice v USA není povinná, hmotné pobídky i vidina rychlého získání občanství ale do ozbrojených sil ve velké míře tlačí právě příslušníky slabších sociálních vrstev, především černochy a přistěhovalce ze Střední Ameriky. Al-Džazíra také upozorňuje, že mezi jmény padlých a zraněných Američanů v Iráku figuruje více nositelů španělských jmen, než by odpovídalo jejich podílu v populaci.