Americký prezident USA George W. Bush dokument rezoluce podepsal v úterý. 

"Rezoluce zpřesňuje roli OSN v Iráku i to, jak může koalice spolu s OSN usnadnit politický proces v Iráku a jak se ostatní země mohou podílet na vojenském úsilí," sdělil podle agentury AFP nejmenovaný zdroj americké administrativy.

Hlavní body rezoluce

Podle 18 bodů návrhu má rezoluce uznat iráckou vládní radu ustavenou americko-britskou koalicí jako "hlavní prvek dočasné irácké administrativy".

RB OSN má v takto řízené zemi "hrát životně důležitou roli", když "zvláštní představitel generálního tajemníka OSN" bude mít pravomoci definované předchozími rezolucemi.

Podle návrhu by mezinárodní síly v Iráku měly rozšířit svou působnost i na zajišťování osobní bezpečnosti představitelů OSN a prozatímních iráckých orgánů, dále chránit hospodářské a humanitární infrastruktury.

Návrh obsahuje podle agentury AFP pouze jedinou zmínku o USA, které by měly mít za úkol předkládat Radě bezpečnosti jménem států podílejících se na mnohonárodních silách zprávu o výsledcích jejich snah nejméně dvakrát do roka.

Návrh také údajně předpokládá vytvoření mezinárodního vojenského kontingentu v Iráku, který by řídila OSN a velel by mu americký generál.

Hledají USA ústupovou variantu?

List The New York Times označil dokument za jednu z nejdůležitějších změn ve strategii USA vůči Iráku od skončení vojenské operace, během níž byl svržen režim Saddáma Husajna.

Civilní správce Iráku Američan Paul Bremer i Kongres minulý týden upozornili na značnou finanční zátěž, kterou Irák pro USA představuje. Pentagon vyčíslil měsíční výdaje na udržování vojsk v Iráku na čtyři miliardy dolarů.

Britský deník The Guardian soudí, že pokud rozhodující slovo ve správě Iráku převezme OSN, poskytne Američanům vítanou ústupovou variantu. "Americká politika nalezne odpadkový koš pro svou neúspěšnou blízkovýchodní politiku," upozorňuje list.

Proč právě Washington?

"Mýlí se však i stoupenci názoru, že to, co nelze vyřešit unilaterálně, se stane hračkou pro mezinárodní společenství. Všichni dobří liberálové dnes tvrdí, že OSN je v otázce obnovy Iráku daleko legitimnější silou než protiirácká koalice," píše deník.

"Spojené národy ale nejsou ani zdaleka demokratickou institucí a je otázkou, jakým právem by měly mít dohled nad demokratizací navýsost komplikovaného regionu," konstatuje The Guardian.