První odhady nákladů působení USA v Iráku přitom počítaly "pouze" se sto miliardami dolarů.

Sumu zveřejnil několik týdnů po ukončení války americký civilní správce v Iráku Paul Bremer, jenž zároveň odhadl, že armáda USA tu zůstane tři roky. Uvedl také základní propočty jednotlivých částek vynaložených na obnovu země. Například za fungující elektřinu měl Bílý dům zaplatit třináct miliard dolarů, za rozvod vody zase šestnáct miliard dolarů. "Vše bude stát tak padesát, šedesát, možná sto miliard dolarů. Je to opravdu velmi mnoho," uvedl tehdy Bremer pro televizi CNBC.

Bílý dům náklady nezveřejnil

Americký prezident George W. Bush a jeho vláda přesný rozpočet nákladů spojených s Irákem odmítli vydat. Svůj krok zdůvodnili, že "věc je nepředvídatelná". Opozice, i odpůrci Bushovy politiky v řadách republikánů však poukazují na skutečnost, že si USA tímto krokem vzaly veliké sousto.

Schodek federálního deficitu se totiž nezadržitelně blíží k pěti stům miliardám dolarů. "Myslím si, že mají strach říci Kongresu - Ach, Bože, to bude velmi drahé," řekl ke kauze Irák na adresu Bílého domu republikán Jim Kolbe. "Musíme si přiznat skutečné náklady operací v Iráku a Afghánistánu. Kolik to bude vše skutečně stát," dodal.

Afghánistán byl "levnější"

Nejmenovaný zdroj z ministerstva obrany USA uvedl, že jen současné vojenské operace stojí měsíčně Washington 3,9 miliardy dolarů. Podle Dova Zakheima z Pentagonu se při součtu všech nákladů americké armády v Iráku dostane předpokládaná suma za devět měsíců (od konce ledna do září) pouze u vojenské části akce na neuvěřitelných 58 miliard dolarů.

Další desítky, stovky miliard mají v příštích měsících plynout do Iráku na obnovu zničené země, tj. infrastruktury, sociální a zdravotní sítě, rafinérií atd.  

Měsíční výdaje v Afghánistánu byly mnohem nižší. Pohybovaly se na jedné miliardě.