V pondělí tu uvedl diskusní komponovaný večer věnovaný jednomu z témat festivalu Smrt a média. Společně s Ludvíkem Vaculíkem mluvili o roli médií, ale i o nedávné válečné krizi v Perském zálivu.

Arnett: Vždy jsem chtěl pracovat jako válečný zpravodaj

Peter Arnett mluvil navzdory svému vysokému věku hodně emocionálně a nahlas. "Musíte křičet, aby vás slyšeli," vysvětlil muž pocházející z Nového Zélandu. "Vždy jsem chtěl pracovat jako válečný korespondent. Nemáte dramatičtější události, než je válka," dodal muž, který na své profesi oceňuje i jistou soutěživost. A to Arnettovi se vždy dařilo. Byl jedním z mála, kdo udělal rozhovory se Saddámem Husajnem a Usámou bin Ládinem, byl jediným žurnalistou, který pronikl při puči v Thajsku do Bangkoku.

Arnett o svém vystoupení v irácké televizi

Arnett na vystoupení připomněl i své nedávné "kontroverzní" vystoupení v irácké televizi během války, za nějž sklidil v USA bouři nelibosti: "Působil jsem jako komentátor a dal rozhovory asi padesáti televizím. Když za mnou přišli z irácké, řekl jsem si, proč ne. Neuvedl jsem tam nic, co by nebyla pravda, nebo co jsem předtím neříkal v jiných. A přitom konzervativní média ihned zpochybnila mé vlastenectví. Ale já jsem novinář. V Americké televizi jsem se poté sice omluvil za to, že jsem strhl takový poprask v napjaté době. Ale zároveň jsem řekl, že nikdy nebudu a nedovedu skrývat pravdu."

Televize NBC poté přerušila spolupráci s Arnettem. "Zažil jsem už několik pokusů o to mě zdiskreditovat. Říkali mi, že mé reportáže jsou škodlivé. Během první války v Zálivu jsme byli tři novináři v Bagdádu. Obviňovali mě tehdy za to, že svým zpravodajstvím z místa napomáhám nepříteli. Ale vidíte, že při druhé válce, se tam objevilo hned 350 novinářů," dodal reportér.

Největší strach měl o reputaci

"Byl jsem ve válečných konfliktech, ale více než o nebezpečí jsem měl vždy strach o svou reputaci. Pokud stojíte proti vládě USA v okamžiku krize, může dojít k pokusům vyřadit ze hry váš názor. Pentagon si myslí, čím méně budeme vědět, tím lépe."

Arnett zodpověděl i otázku, jestli rozpoutání poslední války v Zálivu ospravedlňuje už to, že spojenci svrhli Saddáma, přestože se možná v Iráku nenajdou zbraně hromadného ničení a nepotvrdí se, že Husajnova hrozba pro svět byla tak naléhavá. "Uvidíme, ale je potřeba se na to dívat i z hlediska nějaké příští války, kterou mohou spojenci v té oblasti vést.

Bude příště pro svět důvěryhodná," zeptal se novinář a hned dodal: "Za třináct let svého pobytu v Bagdádu jsem nepoznal Iráčana, který by se odvážil kritizovat režim. Nemluvili o tom ani manželé v ložnici. Báli se o krk. Nyní dochází k velkému prolomení mlčení, lidé začínají mluvit, je najednou možné objevit spoustu dokumentů. Jsem optimista, věřím, že leccos postupně odhalíme, jak to vlastně bylo."