"Zahraniční okupanti obsadili Irák, aby jej oslabili a zničili jeho vůli i zisky, cokoli, co do nich pochází, slouží k tomu, aby oslabilo Irák," říkalo se v projevu, kde bylo také zmiňováno, že důkazy o iráckých zbraní hromadného ničení jsou nepodložené.

Letos poprvé se 17. červenec, největší irácký svátek, připomínající svržení krále, v němž se angažoval i Saddám Husajn, neslavil.  Rada prozatímní vlády v neděli na svém prvním zasedání pro jistotu zrušila všechny stávající svátky a zakázala jejich oslavy, aby zmírnila nebezpečí, že oslavy se změní v protesty.  Datum revoluce se objevovalo v některých předcházejících prohlášeních, ve kterých se hrozilo akcemi proti Američanům.

Američané čelí gerilové válce

Generál John Abizaid ve středu poprvé připustil, že se americké jednotky v Iráku potýkají s klasickou gerilovou válkou a musejí přizpůsobit svou taktiku, aby rozdrtily stále lépe organizovaný odpor. Přitom ministr obrany Donald Rumsfeld ještě 30. června říkal, že v Iráku "není nic takového jako gerilová válka nebo organizovaný odpor".

Abizaid je velitelem armádního velitelství Střed, do jehož působnosti spadá také Irák a Afghánistán. Podle něj je odpor v Iráku stále lépe koordinovaný. "Nevím, jestli bych řekl, že úroveň odporu se zvyšuje z hlediska počtu incidentů. Ale jsou lépe organizovaní. Učí se - přizpůsobují se naší taktice, technikám a procedurám. A my se také musíme přizpůsobit jejich taktikám, technikám a procedurám," řekl Abizaid.

Zdůraznil, že americké jednotky situaci zvládnou. Odnikud nás nevytlačí, řekl. Podle něj je také nynější počet 148 000 amerických vojáků v Iráku "zhruba přiměřený". Pokud se situace zhorší, nebudu váhat a řeknu si o víc, prohlásil.

Odpor nemá centrální velení

Podle Abizaida proti Američanům bojují zbytky Husajnovy strany Baas organizované do skupin po šesti až osmi bojovnících. Tyto skupiny "dostávají finanční pomoc pravděpodobně od vůdců na regionální úrovni".

Podle něj však nic neukazuje na to, že by existovalo nějaké centrální velení. Lidé, kteří působili na středních pozicích v Husajnově vládě, včetně členů zpravodajských a bezpečnostních služeb a republikánských gard, se zorganizovali na regionální úrovni do struktury jednotlivých buněk, uvedl americký generál. "Podle naší terminologie proti nám vedou klasickou kampaň gerilového typu. Je to konflikt nízké intenzity, ale je to válka, ať to popíšete jakkoli."

Účast zahraničních skupin naopak označil ze méně významnou, byť se k některým útokům hlásila odnož al-Kájda. Přiznal ovšem, že v Iráku jsou bojovníci ze zahraničí, ale "ne ve větším množství."

Delší nasazení vyvolává odpor vojáků

Abizaid, který ve funkci nahradil začátkem července Tommyho Frankse, také uvedl, že některé americké jednotky by měly být připraveny na roční nasazení v Iráku. Roční turnusy byly běžné za války ve Vietnamu v 60. a 70. letech, ale od té doby se k nim americká armáda uchylovala jen zřídka.

Američtí vojáci ze třetí pěchotní divize jsou však nespokojeni s prodlužováním pobytu v Iráku. Hovořili o špatné morálce v jednotkách a o tom, že jejich velitelé jim několikrát řekli, že pojedou domů a potom se vše změnilo. "Kdyby tu byl Donald Rumsfeld, řekl bych mu, aby podal demisi," řekl jeden nespokojený voják. Seržant Filipe Vega si myslel, že se vrátí brzy po pádu Bagdádu 9. dubna. "Řekli nám, že nejrychlejší cesta domů vede přes Bagdád. A jsme tady pořád," stěžoval si.

Generál Buford Blount minulý týden oznámil, že se divize vrátí během července a srpna. Ale velení amerických pozemních sil v pondělí oznámilo, že návrat 9000 členů z jejích asi 15 000 vojáků se odkládá do dalšího rozhodnutí.